Proč si ztrátu čichu v létě snadno vysvětlíme jinak
Zhoršený čich si lidé často spojují s běžnými potížemi, jako je nachlazení, viróza nebo v létě také pylová alergie. Je to pochopitelné — v období, kdy kvetou trávy a další rostliny, se ucpaný nos a slabší čich snadno přičítají právě alergii.
Rozdíl ale může být zásadní. Alergická rýma obvykle přichází a odchází podle počasí a množství pylu v ovzduší. Často ji doprovází svědění očí a nosu, opakované kýchání a vodnatá rýma. Jakmile sezóna poleví nebo zabere doporučená léčba, příznaky se většinou zmírní a čich se vrací.
Pokud ale potíže s čichem přetrvávají, nelepší se po běžné léčbě alergie nebo se postupně zhoršují měsíce či roky, může být příčina jinde.
Mnoho pacientů popisuje podobnou zkušenost: čich nezmizí náhle, ale pomalu slábne. Vůně jsou méně intenzivní, jídlo potřebuje výraznější dochucení a člověk si na změnu postupně zvykne. Právě proto se tento příznak snadno přehlédne.
Ztráta nebo výrazné oslabení čichu přitom může být jedním z důležitých příznaků chronické rinosinusitidy s nosními polypy. Jedná se o onemocnění, které samo obvykle neodezní a bez vhodné léčby se může postupně zhoršovat.
| Zhoršený čich, ucpaný nos nebo tlak v dutinách nemusí být jen doznívající rýma. Pokud máte podezření, že potíže mohou způsobit nosní polypy, vyzkoušejte náš interaktivní dotazník a výsledek proberte se svým lékařem nebo ORL specialistou. |
S čím se nosní polypy nejčastěji pletou
Diagnóza nosních polypů se někdy odkládá i proto, že se jejich příznaky snadno zamění za jiné potíže. Nejčastěji lidé hledají vysvětlení v alergii, viróze nebo běžném podráždění nosní sliznice.
Sezónní alergie na pyl
Alergická rýma sama o sobě nosní polypy nezpůsobuje. Dlouhodobý zánět nosní sliznice a neléčené potíže ale mohou přispívat k tomu, že se problémy s nosem zhoršují nebo přetrvávají. Pokud vás ucpaný nos a slabší čich trápí opakovaně i mimo vrchol pylové sezóny, je vhodné se nechat vyšetřit a nespoléhat jen na antihistaminika.
Doznívající viróza
Po infekci dýchacích cest může být čich oslabený několik dní až týdnů. Pokud se ale nelepší déle než tři až čtyři týdny, nebo se naopak postupně zhoršuje, nemusí jít jen o běžné doznívání nachlazení.
Únava, klimatizace nebo „letní nachlazení“
Ucpaný nos, tlak v obličeji a únava se v létě často přičítají klimatizaci, prachu nebo letním virózám. Klimatizace může nosní sliznici skutečně vysušovat a dráždit. Dlouhodobé nebo opakovaně se vracející potíže by ale měly být důvodem k odbornému vyšetření.
Podráždění po koupání v bazénu nebo moři
Chlorovaná voda i sůl mohou nosní sliznici krátkodobě podráždit. Pokud ale ucpaný nos, tlak v dutinách nebo horší čich přetrvávají i týdny po dovolené, je pravděpodobné, že příčina bude jinde.
Právě délka trvání, návratnost potíží a postupné zhoršování čichu jsou signály, které by neměly zůstat bez pozornosti.
Co se v nose skutečně děje
Nosní polypy jsou měkké, nebolestivé výrůstky sliznice, které vznikají v důsledku chronického zánětu nosní dutiny a vedlejších nosních dutin. Nejedná se tedy o běžný doprovod rýmy, ale o samostatné onemocnění, které se často pojí například s astmatem nebo přecitlivělostí na léky typu aspirinu. Podle odborných zdrojů postihuje chronická rinosinusitida s nosními polypy přibližně 2 až 4 % populace a u lidí s astmatem se objevuje ještě častěji.
Čichové buňky se nacházejí vysoko v nosní dutině, v oblasti čichových sklípků. Pokud se tato oblast postupně zužuje kvůli otoku sliznice a polypům, vzduch se k ní nedostává tak, jak má. Spolu s ním se k čichovým buňkám nedostanou ani pachové molekuly, které potřebujeme k vnímání vůní. Výsledkem může být hyposmie, tedy oslabení čichu, nebo v těžších případech anosmie, jeho úplná ztráta.
U rozsáhlejší formy onemocnění bývá zhoršení čichu velmi časté. Protože jsou čich a chuť úzce propojené, pacienti často vnímají i to, že jim jídlo chutná méně než dřív. Někteří ztrácejí chuť k jídlu, jiní mají tendenci více solit nebo sladit, aby chuť alespoň částečně zvýraznili. I proto není dobré postupné slábnutí čichu přehlížet.
| Nejste si jistí, jestli vaše potíže mohou souviset s nosními polypy? Vyplňte krátký dotazník a výsledek proberte se svým lékařem nebo ORL specialistou. Přehled specializovaných pracovišť najdete na našem webu. |
Když nemoc zasahuje i do práce, dovolené a každodenního bezpečí
Ztráta čichu může na první pohled působit jako drobná nepříjemnost. Ve skutečnosti ale dokáže zasáhnout do každodenního života mnohem výrazněji, než se zdá. Pro lidi pracující v gastronomii, vinařství nebo parfumerii může být čich důležitou součástí profese. Jeho výrazné zhoršení tak může ovlivnit nejen osobní pohodu, ale i pracovní život.
Čich má navíc zásadní bezpečnostní roli – pomáhá rozpoznat kouř, unikající plyn nebo zkažené potraviny. V létě, kdy se jídlo v teple kazí rychleji a častěji se cestuje nebo griluje venku, může být tato schopnost obzvlášť důležitá.
Ztráta čichu ale nezasahuje jen praktickou stránku života. Vůně jídla, domova, letního vzduchu nebo blízkého člověka jsou součástí běžných zážitků, které často vnímáme až ve chvíli, kdy začnou chybět. Dlouhodobé zhoršení čichu proto může ovlivnit i psychickou pohodu a u některých lidí přispívat k pocitu odcizení, smutku nebo úzkosti.
Kdy je čas jít k lékaři
Pokud si všímáte, že jídlo chutná méně výrazně, vůně jsou slabší než dřív nebo se vám hůře dýchá nosem, není dobré potíže dlouhodobě přehlížet. Zpozornět byste měli hlavně tehdy, pokud trvají déle než tři až čtyři týdny, vracejí se opakovaně nebo neustupují ani mimo období pylové sezóny.
K odbornému vyšetření je vhodné se objednat zejména v případě, že se přidává:
ORL lékař může provést přední rinoskopii nebo rinoendoskopii, tedy vyšetření, která pomáhají nosní polypy spolehlivě odhalit. U nejasných nebo rozsáhlejších nálezů se může doplnit také CT vyšetření vedlejších nosních dutin.
Zhoršený čich bývá někdy automaticky přisuzován alergii, nachlazení nebo prodělané viróze. Pokud ale potíže přetrvávají a běžná léčba nepřináší úlevu, je na místě vyhledat ORL specialistu a ověřit, zda za nimi nestojí chronický zánět v nose nebo nosní polypy.
Získejte kontrolu nad nosními polypy!
V rámci monitorování nemoci využijte interaktivní dotazník, který se zaměřuje na nepříjemné příznaky a důsledky nosní polypózy pro váš život. Výsledky můžete následně zkonzultovat se svým ORL lékařem a mít díky tomu onemocnění pod kontrolou!
V případě potřeby se nebojte obrátit na odbornou pomoc! Kontakty na specializovaná ORL pracoviště najdete na našich stránkách.
Atopickým pochodem nazýváme situaci, kdy se u jednoho člověka v průběhu života postupně objevují různá alergická onemocnění. Je ale důležité vědět, že se nejedná o pevně daný scénář. Ne u každého pacienta s atopickým ekzémem se rozvinou další alergická onemocnění. Průběh atopie je vždy velmi individuální.
Vyplňte si interaktivní dotazník a zjistěte, zda se vás může týkat i alergická rýma.
U části pacientů se projevy atopie objevují postupně v různých obdobích života. Atopický ekzém se často objevuje už v kojeneckém věku a bývá spojený se suchou a citlivou pokožkou a intenzivním svěděním. V pozdějším dětství se u některých dětí mohou přidat potravinové alergie. Ve školním věku se někdy objeví alergická rýma a u části pacientů se může později rozvinout také astma. U dospělých pacientů se k projevům atopie může navíc přidat chronický zánět vedlejších nosních dutin, někdy doprovázený tvorbou nosních polypů, což může výrazně zhoršovat dýchání a čich. Neznamená to však, že se tento vývoj objeví u každého.
Přesná příčina atopického pochodu není zcela známá. Odborníci se ale shodují, že významnou roli hraje kombinace genetických faktorů a vlivů prostředí. Důležitým faktorem je také narušená kožní bariéra, která je pro atopický ekzém typická. Kůže pak snáze propouští látky z okolního prostředí, včetně alergenů. Imunitní systém na ně může reagovat přehnaně. Vědci v tomto případě hovoří o tzv. zánětu typu 2. Jedná se o specifickou, nadměrnou reakci imunitního systému, která se u někoho projeví na kůži jako ekzém, u jiného v plicích jako astma, u dalšího zase jako polypy v nose. Právě tento společný jmenovatel vysvětluje, proč se zmiňovaná onemocnění u pacienta často kombinují.
Je ale důležité říct, že atopický pochod se nemusí vyvinout u každého pacienta s atopickým ekzémem. U některých dětí se ekzém postupně zklidní a další alergická onemocnění se vůbec neobjeví. U jiných mohou být projevy atopie výraznější nebo se v průběhu života měnit. Důležité je proto sledovat případné nové příznaky, například dlouhodobou rýmu, potíže s dýcháním nebo reakce na některé potraviny a v případě potřeby je konzultovat s lékařem.
Rozvoji alergických onemocnění není vždy možné zcela zabránit. Správná péče o pokožku a včasná léčba atopického ekzému ale mohou hrát důležitou roli. Základem zůstává pravidelná péče o pokožku za pomoci používání emolientií a dodržování režimových opatření. Patří sem například správná úprava a údržba domácnosti nebo dostatek kvalitního spánku. Spánkovou hygienu proto není dobré podceňovat.
Léčba atopických onemocnění je však vždy individuální. Pokud například běžná léčba v podobě mastí a inhalátorů nestačí a onemocnění má těžký průběh, moderní medicína nabízí systémovou léčbu, která dokáže cíleně tlumit samotnou podstatu zánětu v těle. U závažnějších forem onemocnění tak může být součástí péče biologická léčba. O vhodném postupu je vždy dobré poradit se se svým ošetřujícím specialistou, například dermatologem, alergologem či ORL lékařem. V takových případech bývá důležitá také spolupráce těchto odborností, protože jednotlivá atopická onemocnění spolu mohou úzce souviset.
Pokud si nejste jistí, jak dobře máte svůj ekzém pod kontrolou, může vám pomoci jednoduchý orientační nástroj: interaktivní dotazník, který ukáže, jak velký dopad má atopický ekzém na váš každodenní život. Výsledek pak můžete probrat s ošetřujícím lékařem a společně hledat nejvhodnější postup.
Nebojte se také obrátit na specializované dermatologické pracoviště. Pravidelné kontroly a včasné řešení zhoršeného stavu dokáží udržet atopický ekzém stabilní a předejít závažnějším projevům.
Atopický ekzém může někdy působit beznadějně, ale při správné péči se dá zvládat. Důležité je vědět, že v tom nejste sami. Podporu a inspiraci najdete u lidí s podobnými zkušenostmi i v naší komunitě. Sledujte také naši facebookovou stránku ProAtopiky, kde najdete další tipy a povzbuzení.
Většina atopiků potvrdí, že přes den lze ekzém díky správné medikaci a návykům zvládat, jakmile si ale lehnou do postele, svědění zesílí. Důvodů, proč se tak děje, je hned několik:
Psychika a klid – Večer utichne ruch dne a tělo začne víc vnímat. To, co přes den přehluší práce nebo škola, se v noci ozve naplno.
Přirozený pokles hladiny kortizolu – V noci klesá hladina kortizolu, hormonu, který mimo jiné tlumí zánět. U atopiků se tak může zánětlivá reakce kůže projevit ještě intenzivněji.
Zvýšená ztráta vody z pokožky – Během noci kůže přirozeně ztrácí více vlhkosti. Pokud je kožní bariéra narušená, což u atopiků většinou bývá, suchost a svědění se prohlubují.
Teplo pod peřinou – Teplo rozšiřuje cévy a může svědění ještě podpořit. Přehřátá ložnice nebo příliš teplé přikrývky tak ekzému vůbec nepomáhají.
Vyplňte si interaktivní dotazník a zjistěte, zda se vás tato diagnóza týká.
U dětí s atopickým ekzémem bohužel bývá narušený spánek velmi častý. Noční svědění vede k častému buzení, pláči i rozškrábání ložisek ekzému až do krve. Nedostatek spánku pak přes den ovlivňuje náladu, soustředění i imunitu. Vzniká začarovaný kruh, kdy je kvůli atopii unavená celá rodina. Jak z toho ven?
Dobrou zprávou je, že existují konkrétní kroky, které pomohou noc atopikům výrazně zlepšit. Zkuste je zařadit do večerní rutiny a uvidíte, že alespoň částečné zlepšení by se mělo dostavit.
Psychická pohoda – Stres a atopie spolu úzce souvisejí. Zkuste dechová cvičení, krátkou relaxaci před spaním a omezte modré světlo z mobilu alespoň hodinu před usnutím.
Večerní rituál je základ – Vytvořte pravidelný režim v podobě koupele, následného promazání pokožky a klidné aktivity. Tělo si tak zvykne, že přichází čas odpočinku. U dětí navíc pomáhá předvídatelnost a pocit bezpečí.
Správné promazání před spaním – Večer je ideální čas na důkladnou péči o pokožku. Vhodné je nanést emoliencium (změkčovadlo) v dostatečném množství. Pokud máte předepsanou lokální léčbu, aplikujte ji dle doporučení lékaře. Promazávejte alespoň 20–30 minut před ulehnutím, aby se přípravek stihl dobře vstřebat.
Hlídání teploty v ložnici – Ideální teplota pro klidný spánek je mezi 18–20 °C. Vyhněte se proto přetopeným místnostem. Zvolte prodyšné lůžkoviny a oblečení z bavlny nebo jiných jemných přírodních materiálů.
Ostříhané nehty a ochrana kůže – Udržujte nehty krátké a hladké. U malých dětí mohou pomoci bavlněné rukavičky na noc. Pokud dojde k rozškrábání, ráno kůži ihned ošetřete a zklidněte.
Pokud se budíte každou noc, ekzém je výrazně zhoršený, přes den jste vy nebo potomek s atopií extrémně unavení nebo máte pocit, že léčba nezabírá, je na místě konzultace s dermatologem či alergologem. Někdy je též potřeba upravit léčbu nebo řešit i další faktory, jako jsou například alergie, astma nebo stres. Kvalitní spánek totiž pomáhá regeneraci kožní bariéry, lepšímu hojení ložisek, snížení stresu a posílení imunity. Atopie není „jen o kůži“, je o celkovém fungování těla a spánek je jeho tichý, ale zásadní spojenec.
Nesnažte se mít „dokonalou noc“. Zaměřte se na malé kroky. Každé zlepšení, byť o jedno probuzení méně, o méně rozškrábanou kůži, o klidnější usínání, se počítá. Protože když atopik lépe spí v noci, lépe funguje další den. To je cíl, ke kterému stojí za to směřovat.
Pokud si nejste jistí, jak dobře máte svůj ekzém pod kontrolou, může vám pomoci jednoduchý orientační nástroj: interaktivní dotazník, který ukáže, jak velký dopad má atopický ekzém na váš každodenní život. Výsledek pak můžete probrat s ošetřujícím lékařem a společně hledat nejvhodnější postup.
Nebojte se také obrátit na specializované dermatologické pracoviště. Pravidelné kontroly a včasné řešení zhoršeného stavu dokáží udržet atopický ekzém stabilní a předejít závažnějším projevům.
Atopický ekzém může někdy působit beznadějně, ale při správné péči se dá zvládat. Důležité je vědět, že v tom nejste sami. Podporu a inspiraci najdete u lidí s podobnými zkušenostmi i v naší komunitě. Sledujte také naši facebookovou stránku ProAtopiky, kde najdete další tipy a povzbuzení.
Jak atopická dermatitida ovlivňuje každodenní život pacientů, jejich vztahy, práci a studium?
Pacienti s atopickou dermatitidou musí o svoji kůži pravidelně pečovat, promazávat ji, aplikovat lokální protizánětlivou léčbu, užívat celkovou léčbu. Často nemohou nosit běžné oblečení. Projevy onemocnění se zhoršují po zapocení, sportu nebo při stresu. Kůže atopiků je také často postižena bradavicemi, molusky a dalšími virovými i bakteriálními infekcemi. Pacient s atopickým ekzémem se tak obvykle podřizuje svému onemocnění – řadu aktivit vůbec nemůže vykonávat. To vede k frustraci a psychosociální stigmatizaci.
Jak často atopiky trápí vážné psychické problémy a jak souvisejí právě s jejich onemocněním?
Psychické problémy se u atopiků vyskytují často, případně se mohou zhoršovat v průběhu samotného onemocnění, a to zejména pokud není dobře a dostatečně kontrolované léčbou. Ta v řadě případů nemusí být pro pacienty dostupná nebo ji z různých důvodů nedodržují. Nemocné trápí trvalé intenzivní svědění (zejména v noci) a s tím související zhoršená kvalita spánku, sociální izolace a snížená kvalita života, což vede k frustraci. Proto je atopická dermatitida často spojena s depresemi, úzkostmi a vyšším rizikem sebevražedných myšlenek.
| Atopická dermatitida je zánětlivé kožní onemocnění, které se projevuje červenými skvrnami, pupínky, mokváním a olupováním. Je doprovázené suchostí celého povrchu kůže a intenzivním svěděním, které pacienty trápí zejména v noci. Nevyspání a nevzhlednost kůže pak mohou být spouštěči psychických problémů atopiků, tím spíš, že průběh nemoci je zcela individuální a těžko předvídatelný a typický je pro něj chronický nebo recidivující průběh. |
Jaké jsou nejčastější psychické nemoci, které se pojí s životem s atopickou dermatitidou?
Psychický stav nemocných bývá většinou ovlivněný závažností onemocnění. U dětí se vyskytují ve větší míře poruchy pozornosti, hyperaktivita a poruchy autistického spektra, u dospělých to bývají spíše depresivní porucha, úzkostné stavy a zvýšená suicidální aktivita. Vyskytují se nejspíše v důsledku dlouhodobé spánkové deprivace, kdy kvalita spánku je přímo úměrná závažnosti kožního onemocnění. Nedostatečná kvalita spánku má následně negativní dopad na denní aktivity a fungování během dne. U atopiků bývá také vyšší počet dnů strávených v pracovní neschopnosti a vyšší počet návštěv u lékařů.
Víme vůbec, kolik procent atopiků psychická onemocnění trápí?
Ve studiích za použití metaanalýz bylo zjištěno, že každý pátý pacient s atopickou dermatitidou (tedy cca 20 %) trpí depresemi, zatímco v populaci bez atopické dermatitidy se deprese vyskytuje ve 14 %. Depresemi trpí častěji pacienti se středně těžkou až těžkou atopickou dermatitidou. Účinná systémová léčba zlepšuje projevy onemocnění a s tím související příznaky deprese, což ukazuje na přímou souvislost s ekzémem. Podobné výsledky nacházíme také u úzkostí. V publikaci Sandhu a kol. z roku 2018 bylo hodnoceno více než 300 tisíc nemocných a riziko sebevražedných myšlenek u atopiků bylo o 44 % vyšší. O 36 % byl vyšší výskyt suicidálních pokusů ve srovnání s populací bez atopické dermatitidy.
Je mezi atopiky nějaká riziková skupina, která psychickými problémy trpí nejvíce?
Rizikovými skupinami jsou zejména mladé dívky a někteří dospělí. U mladých dívek s atopickou dermatitidou byla potvrzena vyšší míra nespokojenosti a nižší sebevědomí než u mladých chlapců. Děti trpící atopickým onemocněním také dosahují horších studijních výsledků. Podobně dospělí atopici mají méně pracovních příležitostí ve srovnání se zdravými dospělými, což vede k rozvoji duševních poruch.
Jak jako atopik poznám, že se mě tyto závažné psychické problémy týkají?
Včasné rozpoznání psychických problémů je nezbytným předpokladem pro případný léčebný zásah. Odlišení příznaků duševní poruchy od těch přímo souvisejících s projevy kožního onemocnění bývá složité a pro pacienty obtížné. Typické jsou stížnosti pacientů na únavu, zhoršené soustředění, špatný spánek a nevyspalost, bolesti kůže, podrážděnost nebo nervozitu. V řadě případů si změny psychického stavu všimne okolí pacienta nebo ošetřující lékař.
| Atopická dermatitida postihuje více než 20 % dětí a do dospělosti přetrvává asi u 2 až 8 % osob. Většinou se projeví v prvních pěti letech života (cca v 85 % případů), avšak stát se to může v kterémkoliv věku. Ke spontánním remisím dochází u mírných projevů přibližně v 60 % případů, u třetiny ale obtíže přetrvávají v různé intenzitě do dospělosti. Z nejnovějších poznatků vyplývá, že onemocnění má řadu příčin – jde o kombinaci genetických, vnitřních a zevních faktorů. |
Lze rozvinutí problémů, jako jsou deprese a úzkosti, nějak předem zabránit?
Onemocnění atopickou dermatitidou vede ke stigmatizaci pacientů se všemi negativními psychosociálními a zdravotními důsledky. Narušuje sociální fungování doma, ve škole i na pracovišti. To může vést ke zneužívání psychoaktivních látek, kouření, nadužívání alkoholu či jiných látek. Klinickými studiemi bylo prokázáno, že účinná léčba atopické dermatitidy vede ke zlepšení psychických potíží, poruch nálad a zmírnění úzkostí u nemocných trpících atopickou dermatitidou.
Jakým způsobem se psychické obtíže atopiků léčí?
Základem řešení duševních potíží atopiků je účinná léčba základního onemocnění, která vede ke zlepšení doprovodných symptomů a současně zvýšení kvality života nemocných. Ústup svědění, úprava spánkové deprivace díky moderní účinné léčbě vede k výrazné úlevě. Zvyšuje adherenci pacienta k léčbě atopické dermatitidy. Pokud ani pak nedojde ke zlepšení psychických potíží, je na místě farmakologická léčba dle stanovené diagnózy (deprese nebo úzkost). Ta zpočátku může být vedena ošetřujícím lékařem, při závažnějším průběhu je ale vhodná péče pod dohledem psychiatra.
Jak může změna životního stylu nebo psychosociální podpora pomoci ve zvládání projevů atopické dermatitidy, potažmo přidružených psychických problémů?
Může a velmi, zejména při nespavosti. Pacienti většinou udávají a jsou přesvědčeni, že kdyby se zbavili nespavosti, ustoupí i jejich psychické potíže. Kvalitu spánku mohou zhoršovat podněty ze zevního prostředí, jako např. nevhodný oděv, vyšší teplota v ložnici, nedostatečně zatemnělá místnost, modré světlo z obrazovek počítačů a mobilních zařízení, případně zvukové podněty. Kompletní odstranění, resp. snížení těchto negativních vlivů může zlepšit kvalitu spánku a současně se může pozitivně odrazit ve zvládání projevů atopické dermatitidy a doprovodných psychických problémů.
Jak může okolí pacientům pomoci ve zvládání symptomů atopické dermatitidy a jejích psychických dopadů?
V některých případech samotní pacienti změny svého psychického stavu nevnímají a upozorní na ně až osoby z jejich okolí. Nemocný si nemusí depresivní náladu plně uvědomovat nebo ji spojuje s nedostatkem spánku. Osoby ve společné domácnosti si mohou dříve povšimnout změn v chování pacienta (např. podrážděnosti, hostility, zamlklosti, ztráty zájmů či poklesu nálady, které neodpovídají situaci apod.). Měli by na ně co nejdříve upozornit ošetřujícího, případně obvodního lékaře, aby byla případná duševní porucha zachycena v počátku.
Jak se z pohledu atopika vyrovnat s tím, že na vás neustále míří oči ostatních, lze to vůbec?
Velmi obtížně. Většina atopiků má starosti se samotnými projevy, řeší trvalou únavu, nekvalitní spánek a úporné svědění. Pacienti vypadají neustále unaveně a vyčerpaně. Současně mají na různých částech těla včetně obličeje, krku a rukou viditelné stopy svého onemocnění, které přitahují pozornost. Vyrovnat se se samotnými kožními projevy, s opakovanými pohledy okolí a s podezřením z nakažlivosti bývá velmi složité. Jsou to situace, které mohou psychické potíže pacientů prohlubovat. Zvládat je, zejména v dětském věku, bývá obtížné. Vede to k frustraci, pocitům méněcennosti a sociální izolaci.
Jakou roli v tom celém hraje stres?
Stres hraje zásadní roli nejen v patogenezi atopické dermatitidy, ale ovlivňuje negativně celý průběh onemocnění. Chronická zvýšená reaktivita organismu a potažmo kůže v důsledku dysregulace řady faktorů, zejména těch imunologických, bývá spouštěčem nemoci. Dlouhodobý stres se podílí i na chronicitě onemocnění. Má negativní dopad na chování, nepříznivě ovlivňuje stravovací návyky, vede k nedostatku fyzické aktivity, kouření apod. Vytváří se tak bludný kruh, který vede k chronicitě onemocnění. Naopak úspěšná léčba vede ke zlepšení většiny symptomů, včetně snížení stresové zátěže.
| MUDr. Alena Machovcová, Ph.D., MBA je primářkou Dermatovenerologického oddělení Fakultní nemocnice v Motole. Působí zároveň na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy ve funkci odborného asistenta na Klinice pracovního lékařství. Pravidelně publikuje v českých i zahraničních odborných časopisech a knižních titulech, přednáší na mezinárodních kongresech a je také investigátorkou v klinických studiích i členkou několika odborných lékařských spolků. |
