I přes pokroky v léčbě výskyt astmatu v populaci stoupá. Při vzniku astmatu totiž hraje roli kombinace hned několika faktorů, mezi které patří například alergie, znečištěné ovzduší, časté infekce dýchacích cest nebo kouření. Svůj vliv mají ale také genetické predispozice.
Astma není bohužel možné zcela vyléčit. Díky moderní inhalační léčbě ale lze ve většině případů minimalizovat potíže a zabránit trvalým změnám v průduškách. U neléčeného astmatu však může dojít k nevratným změnám stěny průdušek. Následkem pak je trvale zhoršené dýchání, které se projevuje zadýcháváním se u běžných činností.
V dnešní době rozeznáváme dvě základní formy astmatu. Prvním z nich je perzistentní astma, které se vyznačuje trvalými příznaky. Nemocný člověk trpí záchvaty kašle, sípáním a dušností. Druhou formou je intermitentní astma, při kterém se průběh onemocnění čas od času zhorší a v mezidobí může být pacient zcela bez obtíží.
Charakteristický je rovněž dlouhodobý zánět a zvýšená dráždivost. Průdušky nemocného se často zužují.
Projevy onemocnění se obvykle zhoršují v brzkých ranních a večerních hodinách. V těchto částech dne se u pacientů mohou vyskytovat náhlé záchvaty, chronický kašel či pocity dušnosti. Těžký astmatický záchvat může být nebezpečný životu a vyžaduje hospitalizaci s podáním kyslíku.
Na vzniku astmatu se podílí mnoho faktorů. Nejčastěji se jedná o alergie na pyly, plísně, zvířata, roztoče či na různé chemické látky. Podpůrné faktory představují také časté infekce dýchacích cest, znečištěné ovzduší, teplota, námaha, přebytečný stres či kouření.
Pokud má sourozenec či rodič daného jedince také astma nebo alergii, riziko vzniku astmatického onemocnění je výrazně vyšší.
Astma se nejvíce projevuje zúžením úsvitu průdušek, což má za následek zhoršení průtoku nadechovaného a vydechovaného vzduchu. Tento stav zasáhne nemocného nejvíce a může ho dokonce ohrozit. Akutní potíže jsou následkem chronické zánětlivé reakce, která v průduškách probíhá. Nejlepší formou prevence akutních záchvatů je tedy včasná a úspěšná léčba alergického průduškového zánětu. Ten je většinou způsoben přecitlivělou reakcí imunitního systému alergika na některé látky, s nimiž přichází do kontaktu. Jedná se zejména o roztoče, zvířata nebo pyly. Je proto vhodné snížit koncentraci alergenů v domácnosti, ale i všude jinde.
Ačkoliv tato opatření mohou jistě zmírnit příznaky onemocnění, v mnohých případech je potřeba probíhající zánět potlačit vhodnými medikamenty.
Zúžení průdušek zmírní léky, které uvolní křeč svaloviny ve stěně průdušek a znovu zvětší průchodnost dýchacích cest. Tento druh medikace se podává především inhalačně, avšak v dnešní době existují i léky ve formě tabletové či dokonce injekční. Inhalační forma je ale nejpřívětivější, protože působí nejrychleji přímo v průduškách.
Astmatické záchvaty dušnosti nastávají náhle a nepředvídatelně. Je proto důležité, aby ulevující léky nosil nemocný pořád u sebe a věděl, kdy a v jakém množství správně medikaci užít.
Podobně jako atopická dermatitida se také astma dá léčit pomocí tzv. biologické léčby. Tento moderní postup je vhodný především pro pacienty s těžkou formou nemoci, kterým jiná léčba dostatečně neulevila od potíží. V České republice jde cca o 5 % všech astmatiků. Nové biologické léky zasahují díky pokroku medicíny přímo do kořenů samotného onemocnění. Ačkoliv v praxi je využití biologické léčby stále poměrně náročným procesem, přineslo zásadní obrat v terapii těžkého astmatu a mnohdy kýženou úlevu pacientům.