Astma u dětí může vyděsit každého rodiče. Dobrou zprávou ale je, že při správné léčbě mohou děti s astmatem žít stejně aktivně jako jejich vrstevníci. Klíčové je vědět, jak rozpoznat zhoršení stavu, co dělat při záchvatu a jak o nemoci mluvit s učiteli i spolužáky – aby dítě mohlo sportovat, cestovat a dýchat bez obav. Praktické rady s námi sdílí primář Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF a VFN MUDr. Petr Koťátko.
Jaké jsou typické příznaky astmatu u dětí?
Je důležité zdůraznit, že astma není jen občasná dušnost, jak si lidé dříve mysleli. Jedná se o chronický zánět dýchacích cest. Proto je základem léčby tzv. preventivní terapie, tedy léky, které cílí na samotnou příčinu onemocnění, nikoli jen na projevy. Nejčastěji používáme inhalační kortikosteroidy, zkráceně IKS. Ty působí přímo v dýchacích cestách, takže nemají celkové (systémové) nežádoucí účinky. Dětem se snažíme podávat co nejnižší, ale přitom stále účinné dávky. Pokud to nestačí, přidávají se další léky. U dětí se, pokud možno, vyhýbáme podávání kortikosteroidů v tabletách, tedy v systémové formě. K té přistupujeme jen výjimečně a na co nejkratší dobu, například při prudkém zhoršení astmatu.
| Nevíte, kam se s podezřením na astma u dítěte obrátit? Přehled specialistů a pracovišť, která se léčbě astmatu věnují, najdete na našem webu: https://www.proatopiky.cz/kde-vam-pomohou-s-astma/ |
Jaké nové terapeutické přístupy se v posledních letech uplatňují v léčbě dětského astmatu?
Velkým pokrokem v léčbě astmatu je v posledních letech biologická terapie. V minulosti se pacienti s těžkým astmatem museli léčit systémovými kortikoidy s řadou nežádoucích účinků. Biologická terapie má minimum nežádoucích účinků, bývá velmi účinná, je totiž zaměřená cíleně na léčbu problémů, které způsobují astma. Podává se ve specializovaných centrech. Kromě toho existují také tzv. úlevové léky, které pomáhají při akutním záchvatu, kdy pacient pociťuje dušnost, ale samotnou příčinu astmatu neléčí.
| Nejčastější spouštěče astmatického záchvatu: Respirační infekce – zejména virová nachlazení jsou nejčastější příčinou zhoršení astmatu. Alergeny – pyly, roztoči, zvířecí srst, plísně. Fyzická námaha – běh, rychlý pohyb, někdy i delší smích nebo pláč. Podnebí a prostředí – studený vzduch, prudká změna teploty, cigaretový kouř, prašné prostředí, znečištěné ovzduší. Emoce a stres – u některých dětí může záchvat spustit silné rozrušení. Dráždivé látky – parfémy, čisticí prostředky, kouř z ohně nebo vaření. |
Co by měl mít rodič astmatika vždy při ruce?
Rodič nebo dítě má mít u sebe vždy svoji úlevovou léčbu pro případ rozvoje dušnosti. Od svého odborného lékaře má mít rozpis, jak postupovat při exacerbaci astmatu, tzv. akční plán. Tam by mělo být uvedeno, jak přesně postupovat při rozvoji dušnosti, jaké léky a v jakých dávkách je podat.
| Jak se zachovat při astmatickém záchvatu: 1. Řídit se akčním plánem, který má pacient od svého lékaře. Ten obsahuje přesné kroky a také pokyny, kdy vyhledat pomoc. 2. Podání úlevového léku (např. Ventolin, Berodual,…): Podat 2–6 vstřiků vždy přes inhalační nástavec (spacer). U dětí do cca 5 let přes inhalační nástavec s maskou, u starších dětí s náustkem. Nikdy se lék nesmí podávat přímo do úst bez nástavce – účinek by byl nedostatečný. 3. Pokud se stav nezlepší: Opakovat stejnou dávku po 20 minutách, během první hodiny je možné opakovat po 20 min. - Pokud ani poté nedojde ke zlepšení, volat záchranku. |
Jak v souvislosti např. s rizikem astmatického záchvatu o nemoci mluvit s učiteli nebo spolužáky?
Učitelé by měli být podrobně seznámeni s diagnózou dítěte, aby věděli, jak řešit akutní stavy, které se mohou vyskytnout. Důležitou informací je, že při hodinách tělocviku by se při rozvoji kašle nebo dušnosti měla zátěž ihned přerušit a podat úlevové léky dle rozpisu v akčním plánu. U spolužáků záleží na věku. Malým dětem stačí říci, že má jejich kamarád „slabší průdušky“. Se staršími už můžeme mluvit otevřeně, aby věděli, že se nejedná o nakažlivé onemocnění, a vysvětlit, že dušnost může být závažný, život ohrožující, stav.
Mohou děti s astmatem plnohodnotně sportovat jako jejich zdraví vrstevníci?
Zcela jistě ano. Cílem naší léčby je, aby děti neměly žádné omezení běžných denních aktivit včetně fyzické zátěže. Když nám rodiče uvedou, že dítě nezvládá zátěž, nestačí vrstevníkům, po zátěži kašle nebo sípe, je na místě zjistit, proč se to děje. Může to být zhoršení astmatu, ale i nesprávně aplikované inhalační léky.
A co v případě, kdy s „malým astmatikem“ opouštíme domov a chystáme se vycestovat?
V první řadě bych chtěl zdůraznit, že pobyt u moře nebo na horách bývá pro děti s astmatem většinou velmi prospěšný. Nejdůležitější je pečlivá příprava. Vzít si s sebou všechny léky, ideálně i s určitou rezervou pro případ, že by se dovolená prodloužila. Rodiče by měli mít také tzv. akční plán, tedy přehledný návod, jak postupovat v případě zhoršení potíží. Během dovolené by dítě mělo pokračovat v užívání léků stejně jako doma, když lékař nedoporučí úpravu léčby. V tom případě je nutné se striktně řídit jeho pokyny. V průběhu pobytu je určitě vhodné vyhýbat se rizikovým situacím, například zakouřenému prostředí nebo kontaktu s alergeny. Při cestování letadlem je nutné mít úlevové léky přímo u sebe v příručním zavazadle. Doporučuji mít pokaždé s sebou potvrzení od lékaře, aby při letištní kontrole nedošlo ke zbytečným a nepříjemným komplikacím.
| MUDr. Petr Koťátko vystudoval 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Po promoci v roce 1997 nastoupil jako sekundární lékař na Kliniku dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde postupně prošel všemi odděleními. Zvolil si specializaci dětská pneumologie – obor, který tehdy na klinice neexistoval. V rámci VFN ho sám vybudoval a dnes patří toto pracoviště k předním centrům dětské pneumologie v České republice i v Evropě. Dva roky působil jako primář Olivovy dětské léčebny, kde nyní nadále zastává roli odborného garanta. Od listopadu 2022 je primářem Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu. |
