Pane profesore, jak zní přesná diagnóza Michala, s čím za vámi přišel?
Prof. Jan Plzák: Michal má více diagnóz, ale pokud se zaměříme na tu otorinolaryngologickou, které se věnuji, jedná se o chronickou rinosinusitidu s nosními polypy
| Získejte kontrolu nad nosními polypy! V rámci monitorování nemoci využijte interaktivní dotazník zaměřený na nepříjemné příznaky a dopady nosní polypózy na váš život. Výsledky můžete následně zkonzultovat se specialisty prostřednictvím platformy Medevio, která vás bezpečně propojí přímo s našimi smluvními ORL lékaři. Kontakty na jednotlivé odborníky i specializovaná pracoviště najdete na našem webu zde: https://www.proatopiky.cz/kde-se-leci-nosni-polypy/. |
Michale, jak dlouhá byla cesta k panu profesoru Plzákovi?
Pacient Michal: Záleží, jak se na to budeme dívat. Pokud se zaměříme jen na samotné polypy, první výraznější potíže jsem měl zhruba v roce 2014. Tehdy už to začalo být neúnosné. Rýmy trvaly i dva měsíce, nos jsem měl pořád ucpaný a musel jsem si hlídat i to, jak spím, abych mohl vůbec dýchat — na jedné straně to šlo, na druhé ne. Když už to bylo za hranou a neměl jsem energii normálně fungovat, protože jsem byl neustále unavený, začal jsem hledat řešení. V té době to znamenalo v podstatě jen operaci.
Klasická operace shaverem mě ale odrazovala. Říkal jsem si, jestli chci takový zákrok opravdu podstoupit. Začal jsem proto zjišťovat, jestli existuje i jiná možnost, a zaujal mě postup pomocí plazmové koagulace, který v té době nějakým způsobem fungoval. V roce 2014 jsem operaci podstoupil v Plzni. V roce 2021 se ale potíže vrátily a znovu jsem se dostával do stejné situace jako tehdy. V tu chvíli mi už ale bylo řečeno, že operace koagulací je neefektivní.
Skončil jsem v nemocnici na Karlově náměstí, kam jsem byl objednaný a měl jsem už stanovený termín operace. Znovu jsem začal řešit, jaké mám možnosti a jestli se medicína mezitím neposunula dál. Shodou okolností jsem se potkal s lékařkou, která sice nepraktikovala, ale zabývala se uváděním léků na trh v České republice a jejich studiemi. Ta mi vysvětlila, že existuje i jiná možnost, která by mohla být vhodná právě pro mě, protože jsem byl poměrně typický případ.
Už z těch důvodů, že jsem byl jednou operovaný, že moje příznaky byly multidisciplinární a že mám od malička atopický ekzém. Jediné, čeho jsem byl v té době ušetřen, bylo astma, které bývá dalším příznakem. Paní doktorka mě pak víceméně nasměrovala přímo k panu profesoru Plzákovi.
Pane profesore, pojďme se možná konkrétněji pobavit o léčbě nosní polypózy, o postupu, který předchází biologické léčbě.
Prof. Jan Plzák: Biologická léčba není první volbou. Je důležité zdůraznit, že základem léčby jsou kortikoidní spreje aplikované na nosní sliznici. Ty působí proti otoku a zánětu. U určité části pacientů je tato léčba dlouhodobě dostačující.
Pokud však nefunguje dostatečně, je ještě před operací možné zkusit takzvaný pulz, tedy krátkodobé podání celkových kortikoidů, obvykle na týden až deset dní. Jedná se o silnější medikamentózní léčbu, která může mít více nežádoucích účinků, a proto se nepoužívá trvale.
Říká se jí nekrvavá polypektomie, protože celkové kortikoidy jsou často schopné polypy odstranit nebo alespoň zmenšit. I poté ale musí pokračovat udržovací léčba lokálními kortikoidy. Pokud ani ta není dostatečně efektivní, přichází na řadu chirurgická léčba.
Chirurgická léčba primárně uvolní nos, tedy odstraní potíže spojené s jeho neprůchodností. Zároveň ale umožní, aby se lokální kortikoidy dostaly až do oblasti čichových sklípků, kde polypy vyrůstají a kde celý problém začíná.
| Získejte kontrolu nad nosními polypy! V rámci monitorování nemoci využijte interaktivní dotazník zaměřený na nepříjemné příznaky a dopady nosní polypózy na váš život. Výsledky můžete následně zkonzultovat se specialisty prostřednictvím platformy Medevio, která vás bezpečně propojí přímo s našimi smluvními ORL lékaři. Kontakty na jednotlivé odborníky i specializovaná pracoviště najdete na našem webu zde: https://www.proatopiky.cz/kde-se-leci-nosni-polypy/. |
Michale, vy už jste měl v ohrožení čich?
Pacient Michal: V tomhle jsem asi trochu výjimka, protože i když jsem měl nejtěžší formu nosních polypů, čich jsem neztratil. Neměl jsem s ním problém ani po operaci, a dokonce ani později, kdy jsem byl, řekněme, znovu plný polypů. Kupodivu mi čich zůstal zachovaný.
Vám byla nasazena biologická léčba, užíváte ji už poměrně dlouho. Jak vám změnila život?
Pacient Michal: Člověk si asi nedokáže představit, jak moc mu léčba změní život, dokud nezažije stav před ní. Mně biologická léčba v podstatě vrátila život. Když to řeknu úplně pragmaticky, během dvou měsíců jsem měl pocit, jako bych omládl o deset let. Najednou jsem se cítil mnohem silnější a měl jsem chuť zase něco táhnout dál. Zpětně si uvědomuji, jak moc jsem se v době, kdy to nešlo, přemáhal. Mám rodinu, práci, která mě baví, všechno vlastně fungovalo dobře, ale já jsem byl strašně vyčerpaný. S častou rýmou se to prostě nedalo utáhnout.
Pane profesore, jak se hodnotí efekt léčby?
Prof. Jan Plzák: Pro biologickou léčbu máme jasně daná indikační kritéria a podobně přesně se pak hodnotí i její efekt. Vhodným pacientem je ten, který má chronickou rinosinusitidu s nosními polypy, je léčen lokálními kortikoidy, k nimž se biologická léčba přidává, a zároveň je po operaci. Kromě toho musí splnit alespoň tři z pěti dalších kritérií.
Patří mezi ně laboratorně prokázaný zánět druhého typu, absolvování kúry celkových kortikoidů, porucha čichu, kterou lze měřit, zhoršená kvalita života hodnocená pomocí dotazníků a také přítomnost astmatu. Pokud pacient splňuje tři z těchto pěti kritérií, splňuje indikaci pro nasazení biologické léčby.
Efekt léčby se kontroluje každého půl roku. Znovu se hodnotí kvalita života, čich, dýchání nosem i jeho průchodnost a nos se kontroluje endoskopicky. Pacient musí splňovat podmínku, že léčba je stále efektivní. Pokud je vše v pořádku, léčba se vždy předepíše na další půlrok.
Jak se vám dýchá, Michale?
Pacient Michal: Momentálně mám trošku rýmu, ale jinak se mi dýchá báječně.
Komu a v jakém případě může být biologická léčba chronické rinosinusitidy nasazena? Proč není určena pro každého? Nejen to si můžete poslechnout v dalším skutečném příběhu moderní medicíny:
| Získejte kontrolu nad nosními polypy! V rámci monitorování nemoci využijte interaktivní dotazník zaměřený na nepříjemné příznaky a dopady nosní polypózy na váš život. Výsledky můžete následně zkonzultovat se specialisty prostřednictvím platformy Medevio, která vás bezpečně propojí přímo s našimi smluvními ORL lékaři. Kontakty na jednotlivé odborníky i specializovaná pracoviště najdete na našem webu zde: https://www.proatopiky.cz/kde-se-leci-nosni-polypy/. |
Atopickým pochodem nazýváme situaci, kdy se u jednoho člověka v průběhu života postupně objevují různá alergická onemocnění. Je ale důležité vědět, že se nejedná o pevně daný scénář. Ne u každého pacienta s atopickým ekzémem se rozvinou další alergická onemocnění. Průběh atopie je vždy velmi individuální.
Vyplňte si interaktivní dotazník a zjistěte, zda se vás může týkat i alergická rýma.
U části pacientů se projevy atopie objevují postupně v různých obdobích života. Atopický ekzém se často objevuje už v kojeneckém věku a bývá spojený se suchou a citlivou pokožkou a intenzivním svěděním. V pozdějším dětství se u některých dětí mohou přidat potravinové alergie. Ve školním věku se někdy objeví alergická rýma a u části pacientů se může později rozvinout také astma. U dospělých pacientů se k projevům atopie může navíc přidat chronický zánět vedlejších nosních dutin, někdy doprovázený tvorbou nosních polypů, což může výrazně zhoršovat dýchání a čich. Neznamená to však, že se tento vývoj objeví u každého.
Přesná příčina atopického pochodu není zcela známá. Odborníci se ale shodují, že významnou roli hraje kombinace genetických faktorů a vlivů prostředí. Důležitým faktorem je také narušená kožní bariéra, která je pro atopický ekzém typická. Kůže pak snáze propouští látky z okolního prostředí, včetně alergenů. Imunitní systém na ně může reagovat přehnaně. Vědci v tomto případě hovoří o tzv. zánětu typu 2. Jedná se o specifickou, nadměrnou reakci imunitního systému, která se u někoho projeví na kůži jako ekzém, u jiného v plicích jako astma, u dalšího zase jako polypy v nose. Právě tento společný jmenovatel vysvětluje, proč se zmiňovaná onemocnění u pacienta často kombinují.
Je ale důležité říct, že atopický pochod se nemusí vyvinout u každého pacienta s atopickým ekzémem. U některých dětí se ekzém postupně zklidní a další alergická onemocnění se vůbec neobjeví. U jiných mohou být projevy atopie výraznější nebo se v průběhu života měnit. Důležité je proto sledovat případné nové příznaky, například dlouhodobou rýmu, potíže s dýcháním nebo reakce na některé potraviny a v případě potřeby je konzultovat s lékařem.
Rozvoji alergických onemocnění není vždy možné zcela zabránit. Správná péče o pokožku a včasná léčba atopického ekzému ale mohou hrát důležitou roli. Základem zůstává pravidelná péče o pokožku za pomoci používání emolientií a dodržování režimových opatření. Patří sem například správná úprava a údržba domácnosti nebo dostatek kvalitního spánku. Spánkovou hygienu proto není dobré podceňovat.
Léčba atopických onemocnění je však vždy individuální. Pokud například běžná léčba v podobě mastí a inhalátorů nestačí a onemocnění má těžký průběh, moderní medicína nabízí systémovou léčbu, která dokáže cíleně tlumit samotnou podstatu zánětu v těle. U závažnějších forem onemocnění tak může být součástí péče biologická léčba. O vhodném postupu je vždy dobré poradit se se svým ošetřujícím specialistou, například dermatologem, alergologem či ORL lékařem. V takových případech bývá důležitá také spolupráce těchto odborností, protože jednotlivá atopická onemocnění spolu mohou úzce souviset.
Pokud si nejste jistí, jak dobře máte svůj ekzém pod kontrolou, může vám pomoci jednoduchý orientační nástroj: interaktivní dotazník, který ukáže, jak velký dopad má atopický ekzém na váš každodenní život. Výsledek pak můžete probrat s ošetřujícím lékařem a společně hledat nejvhodnější postup.
Nebojte se také obrátit na specializované dermatologické pracoviště. Pravidelné kontroly a včasné řešení zhoršeného stavu dokáží udržet atopický ekzém stabilní a předejít závažnějším projevům.
Atopický ekzém může někdy působit beznadějně, ale při správné péči se dá zvládat. Důležité je vědět, že v tom nejste sami. Podporu a inspiraci najdete u lidí s podobnými zkušenostmi i v naší komunitě. Sledujte také naši facebookovou stránku ProAtopiky, kde najdete další tipy a povzbuzení.
Většina atopiků potvrdí, že přes den lze ekzém díky správné medikaci a návykům zvládat, jakmile si ale lehnou do postele, svědění zesílí. Důvodů, proč se tak děje, je hned několik:
Psychika a klid – Večer utichne ruch dne a tělo začne víc vnímat. To, co přes den přehluší práce nebo škola, se v noci ozve naplno.
Přirozený pokles hladiny kortizolu – V noci klesá hladina kortizolu, hormonu, který mimo jiné tlumí zánět. U atopiků se tak může zánětlivá reakce kůže projevit ještě intenzivněji.
Zvýšená ztráta vody z pokožky – Během noci kůže přirozeně ztrácí více vlhkosti. Pokud je kožní bariéra narušená, což u atopiků většinou bývá, suchost a svědění se prohlubují.
Teplo pod peřinou – Teplo rozšiřuje cévy a může svědění ještě podpořit. Přehřátá ložnice nebo příliš teplé přikrývky tak ekzému vůbec nepomáhají.
Vyplňte si interaktivní dotazník a zjistěte, zda se vás tato diagnóza týká.
U dětí s atopickým ekzémem bohužel bývá narušený spánek velmi častý. Noční svědění vede k častému buzení, pláči i rozškrábání ložisek ekzému až do krve. Nedostatek spánku pak přes den ovlivňuje náladu, soustředění i imunitu. Vzniká začarovaný kruh, kdy je kvůli atopii unavená celá rodina. Jak z toho ven?
Dobrou zprávou je, že existují konkrétní kroky, které pomohou noc atopikům výrazně zlepšit. Zkuste je zařadit do večerní rutiny a uvidíte, že alespoň částečné zlepšení by se mělo dostavit.
Psychická pohoda – Stres a atopie spolu úzce souvisejí. Zkuste dechová cvičení, krátkou relaxaci před spaním a omezte modré světlo z mobilu alespoň hodinu před usnutím.
Večerní rituál je základ – Vytvořte pravidelný režim v podobě koupele, následného promazání pokožky a klidné aktivity. Tělo si tak zvykne, že přichází čas odpočinku. U dětí navíc pomáhá předvídatelnost a pocit bezpečí.
Správné promazání před spaním – Večer je ideální čas na důkladnou péči o pokožku. Vhodné je nanést emoliencium (změkčovadlo) v dostatečném množství. Pokud máte předepsanou lokální léčbu, aplikujte ji dle doporučení lékaře. Promazávejte alespoň 20–30 minut před ulehnutím, aby se přípravek stihl dobře vstřebat.
Hlídání teploty v ložnici – Ideální teplota pro klidný spánek je mezi 18–20 °C. Vyhněte se proto přetopeným místnostem. Zvolte prodyšné lůžkoviny a oblečení z bavlny nebo jiných jemných přírodních materiálů.
Ostříhané nehty a ochrana kůže – Udržujte nehty krátké a hladké. U malých dětí mohou pomoci bavlněné rukavičky na noc. Pokud dojde k rozškrábání, ráno kůži ihned ošetřete a zklidněte.
Pokud se budíte každou noc, ekzém je výrazně zhoršený, přes den jste vy nebo potomek s atopií extrémně unavení nebo máte pocit, že léčba nezabírá, je na místě konzultace s dermatologem či alergologem. Někdy je též potřeba upravit léčbu nebo řešit i další faktory, jako jsou například alergie, astma nebo stres. Kvalitní spánek totiž pomáhá regeneraci kožní bariéry, lepšímu hojení ložisek, snížení stresu a posílení imunity. Atopie není „jen o kůži“, je o celkovém fungování těla a spánek je jeho tichý, ale zásadní spojenec.
Nesnažte se mít „dokonalou noc“. Zaměřte se na malé kroky. Každé zlepšení, byť o jedno probuzení méně, o méně rozškrábanou kůži, o klidnější usínání, se počítá. Protože když atopik lépe spí v noci, lépe funguje další den. To je cíl, ke kterému stojí za to směřovat.
Pokud si nejste jistí, jak dobře máte svůj ekzém pod kontrolou, může vám pomoci jednoduchý orientační nástroj: interaktivní dotazník, který ukáže, jak velký dopad má atopický ekzém na váš každodenní život. Výsledek pak můžete probrat s ošetřujícím lékařem a společně hledat nejvhodnější postup.
Nebojte se také obrátit na specializované dermatologické pracoviště. Pravidelné kontroly a včasné řešení zhoršeného stavu dokáží udržet atopický ekzém stabilní a předejít závažnějším projevům.
Atopický ekzém může někdy působit beznadějně, ale při správné péči se dá zvládat. Důležité je vědět, že v tom nejste sami. Podporu a inspiraci najdete u lidí s podobnými zkušenostmi i v naší komunitě. Sledujte také naši facebookovou stránku ProAtopiky, kde najdete další tipy a povzbuzení.
Nosní polypy jsou nebolestivé měkké výrůstky na sliznici, které dokážou pacienty pořádně potrápit. Aby se jejich výskyt mohl účinně řešit, je třeba jej nejprve spolehlivě potvrdit. V některých případech postačí nejjednodušší metoda – vyšetření pomocí nosního zrcátka. Pokud tato metoda není dostačující, lékaři volí jiné postupy. Výběr závisí na dostupnosti, závažnosti příznaků, věku a na celkovém zdravotním stavu pacienta.
Nejběžnější je endoskopické vyšetření
Zlatým standardem v diagnostice nosních polypů je dnes endoskopie nosní dutiny neboli rhinoendoskopie. Lékař při ní zavádí do nosu tenký ohebný nebo rigidní endoskop s kamerou a detailně prohlíží sliznice – včetně oblastí, které nejsou viditelné volným okem. Zhodnotí také tvar nosní přepážky, charakter sekrece a prohlédne další oblasti nosní dutiny. Díky tomu lze odhalit strukturální změny i drobné polypy. Zároveň může být ihned odebrán vzorek tkáně na histologii (tzv. biopsie), zejména při podezřelých nebo jednostranných polypech, aby se vyloučila závažnější onemocnění, například nádor. V Česku je tato metoda běžně dostupná na ORL pracovištích. Používá se i u dětí, zejména pokud trpí chronickými potížemi nebo opakovanými záněty.
Nejpodrobnější obraz podá CT vyšetření
Nejpřesnější metodou k určení rozsahu polypózy a postižení vedlejších nosních dutin je CT vyšetření – počítačová tomografie dutin. CT zobrazí i polypy skryté hluboko v dutinách, ukáže změny ve struktuře kostí, případné komplikace, anatomické odchylky nebo přidružená onemocnění, například sinusitidu. Nejnovější generace CT přístrojů poskytuje vysoké rozlišení, 3D rekonstrukce a možnost nízkodávkového režimu. CT je rovněž nezbytné před plánovanou operací, protože poskytuje chirurgovi detailní přehled o anatomických poměrech konkrétního pacienta. Indikuje se také při opakovaných zánětech nebo podezření na komplikace. Vyšetření je dostupné ve většině nemocnic a na specializovaných klinikách. U dětí se provádí pouze ve zdůvodněných případech – například při atypickém průběhu onemocnění, podezření na komplikace nebo při selhání léčby – vzhledem k radiační zátěži.
Alergici s rýmou podstupují alergologické testy
Pacientům s podezřením na nosní polypy se často provádějí alergologické testy, které pomáhají zjistit, zda alergie přispívá k chronickému zánětu nosní sliznice. To je důležité pro diagnostiku, předpověď průběhu onemocnění i nastavení personalizované léčby. Nosní polypy však nemusí být důsledkem alergie – ta je jen jednou z mnoha příčin chronického zánětu, který se na jejich vzniku podílí. K odhalení alergické složky se nejčastěji využívají kožní prick testy a stanovení specifických IgE protilátek z krve. Tato vyšetření pomáhají určit, zda má pacient zároveň alergickou rýmu nebo jiný alergický stav, který může přispívat ke vzniku nebo zhoršení polypózy. Alergologické testy doplňují ORL a zobrazovací vyšetření. Přispívají zejména ke zjištění přidružených onemocnění, k rozlišení vyvolávajících faktorů a k určení další terapie. Jsou běžně dostupné u alergologů a na některých ORL pracovištích.
Před biologickou léčbou se zjišťují laboratorní markery
U pacientů s těžkou nosní polypózou, která nereaguje na běžně dostupnou léčbu, může být ve specializovaných centrech nasazena biologická terapie. Před jejím zahájením je však nutné provést důkladnou diagnostiku. Zjišťuje se tzv. endotypizace, která kombinuje výsledky histopatologie a laboratorních markerů. Díky tomu lze léčbu přizpůsobit konkrétnímu pacientovi. Vyhledávají se specifické laboratorní markery z nosních sekretů, tkání a krve, které pomáhají rozlišit jednotlivé podtypy polypózy. Využívá se také cytologie a histologie nosní sliznice – jedná se o neinvazivní metody, při nichž se mikroskopicky vyšetřují vzorky nosní sliznice nebo sekretu. Tyto postupy umožňují určit typ zánětu a vyloučit například nádorové onemocnění.
Rozmanitost vyšetřovacích metod přispívá ke stanovení účinné léčby
Diagnostika nosních polypů v současnosti zahrnuje detailní přímé vyšetření (endoskopie), zobrazovací metody (CT), laboratorní analýzy (biomarkery, cytologie, histologie) a alergologické testování. Tyto metody jsou v České republice široce dostupné, s výjimkou pokročilých biomarkerů, které jsou doménou specializovaných pracovišť. U dětí se preferují šetrné diagnostické postupy – CT se indikuje pouze na základě doporučení odborníka. Výsledky podrobného vyšetření pak lékařům umožňují zvolit nejvhodnější léčbu pro každého pacienta.
Nejčastěji používané postupy diagnostiky nosních polypů:
Diagnostika nosní polypózy u dětí:
Existují vůbec rozdíly mezi alergií a astmatem? Dá se určit hranice mezi nimi?
Astma je definováno souborem příznaků a průkazem tzv. bronchiální hyperreaktivity. Nejde tedy jen o subjektivní pocit dušnosti při alergických projevech, jako je slzení očí, svědění kůže či alergická rýma. Bronchiální hyperreaktivitu prokazujeme spirometrickým vyšetřením.
Může neléčená alergie, předcházející rozvoji astmatu, trvat dlouho? Jak vypadají první příznaky toho, že k této situaci dochází?
Tato doba se může velmi lišit člověk od člověka. Může se vyvinout ve velmi útlém věku, ale i v pozdní dospělosti a zřídka pak i ve stáří. Obecně lze říct, že může jít až o roky. Prvními příznaky astmatu může být pískání na průduškách, svírání na hrudi, chronický kašel, dušnost a podobně. Podezření na astma je nutné včas potvrdit funkčním vyšetřením plic, které provádí alergolog či plicní lékař.
Které nejběžnější alergeny vedou k rozvoji astmatu a nakonec i ovlivňují jeho průběh?
Nejčastěji jde o inhalační alergeny. Mezi ty řadíme pyly stromů, bylin a plevelů, dále pak roztoče, srst zvířat, peří a prach. Zvláště u těžkých astmatiků patří k nebezpečným alergenům spory plísní. Setkáváme se však se zhoršováním potíží i po pozření potravin, jako jsou ořechy, ovoce, mořské plody a další.
Jaký je vztah mezi alergickou rýmou, alergií na pyly a astmatem?
Pyly jsou typickým zástupcem inhalačních alergenů rizikových pro rozvoj astmatu. Sliznice horních i dolních cest dýchacích jsou si velmi podobné. Zánětlivý proces sliznice horních cest dýchacích, který vede k projevům alergické rýmy, je podkladem rozvoje astmatu i v oblasti dolních cest dýchacích, tedy průdušek.
Má na vznik astmatu u alergiků vliv také genetika?
Dědičnost vznik astmatu ovlivňuje velmi významně, neznamená však automaticky rozvoj onemocnění u dětí. Riziko predispozice k astmatu je u dítěte výrazně vyšší, pokud jím trpí oba rodiče. Projevuje se v 50 až 80 procentech případů.
Lze u alergiků snížit riziko vzniku astmatu prevencí?
Prvním krokem je včasné rozpoznání alergií, jejich ověření lékařem a dodržování navržených režimových opatření. V zásadě se jedná o minimalizaci kontaktu s alergeny v prostředí, ve kterém žijeme. Pokud je eliminovat nelze, je nutná důsledná léčba alergií dle doporučení lékaře, včetně tzv. alergenové imunoterapie.
Jaké jsou dlouhodobé dopady neléčené alergie na dýchací cesty?
Alergie může s postupem věku slábnout a odeznívat. U některých nemocných se však dlouhodobý alergický zánět dolních cest dýchacích může vyvinout v průduškové astma. U těchto pacientů vídáme také častější respirační infekty, které mají obvykle těžší průběh než u zdravých jedinců a odeznívají po delší době.
Mohou alergické reakce ovlivnit průdušky?
Alergické reakce podporují tzv. zánět typu 2, který má krátkodobé a dlouhodobé účinky na průdušky. Bronchiální hyperreaktivita, tedy zužování průdušek v reakci na vnější podnět, se projeví dušností, případně tíhou na hrudi a slyšitelným pískáním na průduškách. Z dlouhodobějšího pohledu pak tento zánět vede k větší produkci hlenu, dušnosti a případně i k přestavbě stěny průdušky, tzv. k fixní obstrukci dýchacích cest.
Jak často by měl alergik navštěvovat lékaře, aby se zabránilo přechodu alergie v astma?
Zabránit přechodu v alergie v astma úplně u každého nedokážeme. Můžeme však toto riziko snížit správnou léčbou alergie a dodržováním režimových opatřeních. U některých pacientů bohatě postačí kontroly jednou ročně, některé si zveme po třech měsících, vzácně i častěji. Záleží vždy na závažnosti onemocnění a rozhodnutí lékaře.
Zkoumá se souvislost mezi alergií a astmatem?
Obecně výzkum v oblasti vztahu alergií a astmatu směřuje do oblasti vnějšího prostředí a rizikových faktorů pro rozvoj onemocnění u jednotlivce. Jako příklad můžeme uvést expozici zvířatům v útlém věku (především kočičí srsti), dále pak vliv obezity (hodnota BMI) a dalších faktorů, jako jsou genetické predispozice. Velkým tématem nejen v alergologii je vliv a případná úprava nejen střevního mikrobiomu na rozvoj nejrůznějších onemocnění.
Má na rozvoj astmatu u alergiků vliv životní prostředí?
Hraje významnou roli. Je to však poměrně široký pojem, který zahrnuje vystavení nejrůznějším inhalačním alergenům v prostředí – prachu, pylům, sporám plísní a podobně. K rozvoji astmatu, ale i jeho zhoršování přispívá i znečištění vnějšího životního prostředí. Ve vzduchu, který dýcháme, se nacházejí různé částice prachu, průmyslových zplodin, výfukových plynů apod. Vzduch v budovách může být také znečištěný, v případě vlhkých budov může jít o plísně. Pokud máme v domácnosti kotel, může se vzduch znečišťovat vlivem nekvalitního spalování tuhých paliv či kvůli nedostatečnému odvětrávání místnosti. Naprosto nevhodný je pak stav, kdy jeden nebo více členů domácnosti kouří cigarety či jiné tabákové výrobky. U pacientů ohrožených rozvojem astmatu se snažíme o návrh úpravy domácího prostředí, aby co nejlépe vyhovovalo jejich nemoci. Tedy o eliminaci plísní, úpravu vzduchu pomocí filtrů či čističek, dostatečné odvětrávání a podobně.
Která preventivní opatření proti alergické rýmě u dětí, směřující i ke snížení rizika astmatu, jsou nejúčinnější?
Ačkoliv se dětským pacientům nevěnuji, obecně platí jednoduchá pravidla. Za prvé včasné rozpoznání potíží, dále identifikace alergenu, jeho eliminace z prostředí, pokud je to možné, a včasná léčba. Pokud je dostupná alergenová imunoterapie na konkrétní alergen, má smysl právě na počátku onemocnění. A samozřejmě pak zdravý životní styl, pestrá strava a přiměřená pohybová aktivita.
Jaké jsou nejnovější léčebné postupy pro alergiky, kterým hrozí přechod na astma?
Výzkum molekulární podstaty alergií ukazuje, že mechanismů jejich vzniku je vícero. Ne všechny však vedou k tzv. atopickým onemocněním, mezi které řadíme právě astma, chronickou rhinosinusitidu a atopickou dermatitidu. Několik klinických studií prokázalo vliv časného vystavení potravinovým alergenům v prvním roce života na další průběh atopických onemocnění. Dále se zkoumá vliv celistvosti kožní bariéry, kterou lze podpořit emoliencii, složení střevního mikrobiomu a vliv odstranění inhalačních alergenů pomocí nejrůznějších filtrů. Z léčebných postupů je to pak důsledná léčba antihistaminiky, včasná alergenová imunoterapie apod.
Pokud se budeme bavit o konkrétních praktických záležitostech v souvislosti s astmatem, lze toto onemocnění dostat pod kontrolu?
Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. K jeho kontrole tedy z podstaty věci používáme protizánětlivé léky, a to v minimální potřebné dávce. Základním antiastmatikem jsou inhalační kortikosteroidy. Máme na výběr spoustu účinných látek v různých inhalačních systémech. Alternativou jsou pak takzvané antileukotrieny, inhalační kromony již v ČR nejsou dostupné. V případě výraznější průduškové hyperreaktivity přidáváme k protizánětlivým lékům bronchodilatancia. Podle potřeby podáváme krátkodobě působící léky s rychlým nástupem, v některých případech pak v pravidelných intervalech dlouhodobě působící léky k prevenci zužování dýchacích cest. V dnešní době již dominují tzv. fixní dvojkombinace či trojkombinace různých účinných látek v jednom inhalačním systému.
U nemocných s těžkou formou astmatu se někdy nevyhneme podávání kortikosteroidů systémově, tedy v tabletách či infuzích. Pro léčbu těchto pacientů je vyhrazena takzvaná biologická léčba v podkožních injekcích, která přímo ovlivňuje zánětlivé mechanismy onemocnění.
Mohu jako laik pomoci člověku, který právě prodělává astmatický záchvat?
Pokud nám je člověk trpící astmatickým záchvatem schopen sdělit, že se s tímto onemocněním již léčí, pátráme po jeho úlevovém inhalátoru a pomůžeme mu s aplikací alespoň dvou dávek. To opakujeme po 10 až 20 minutách do úlevy. Většina astmatiků by úlevový „sprej“ měla nosit neustále u sebe. Alergici bývají také vybaveni pohotovostní tabletou s antihistaminiky či kortikosteroidem. Nemocnému se dále snažíme zajistit přístup čerstvého vzduchu, povzbuzujeme ho k hlubokému dýchání s dostatečně dlouhým výdechem, který je obvykle pro lidi s astmatickým záchvatem náročnější. V případě, že úlevová léčba nezabírá a vidíme, že nemocný dostatečně nedýchá s ztrácí s námi kontakt, či pozorujeme byť jen známky vyčerpání, neváháme volat rychlou záchranou službu.
Mohou astmatici sportovat? S jakými omezeními se musí vyrovnat?
Sport je pro astmatika nejen možný, ale dokonce žádoucí. Příkladem mohou být někteří slavní čeští sportovci, kteří přes diagnózu astmatu dokázali uspět na olympiádě, mistrovství světa či tenisovém Wimbledonu. Výběr vhodného sportu závisí na míře obtíží a závažnosti nemoci. S klidným svědomím pacientům doporučuji jógu či pilates, chůzi ideálně v kombinaci s trekovými holemi. Obecně doporučované plavání astmatikům v případě silně chlorovaných bazénů neprospívá, vhodnější je jistě plavání ve slané vodě. Pokud máme astma pod dobrou kontrolou, neměla by být nemoc překážkou v jakékoliv fyzické aktivitě.
Je pro astmatiky při tvorbě hlenu zásadní dodržování správného pitného režimu?
Dostatečný pitný režim (rozumějme pití nealkoholických nápojů) je důležitý pro snižování hustoty hlenu, ale i pro dobrý efekt některých mukoaktivních léků a expektorancií.
Mohou být někteří pacienti s bronchiálním astmatem senzitivní na aspirin? Jakým způsobem se to projevuje?
Špatná tolerance aspirinu, ale i léků z řady tzv. nesteroidních antiflogistik (zkráceně NSAID, kam patří například i ibuprofen) je u astmatiků poměrně častá. Kromě astmatu je spojována i s nosní polypózou. Nově se tomuto stavu říká aspirinem (nebo NSAID) exacerbované respirační onemocnění. Nejedná se o klasickou alergii, ale spíše o poruchu metabolismu kyseliny arachidonové. Tato porucha vede k dysbalanci zánětlivých působků včetně leukotrienů, jež pak mohou být u astmatiků příčinou potíží, jako je dušnost, svírání na hrudi, otoky, zarudnutí kůže a další. V tomto případě je nutné se těmto lékům vyhýbat, případně je nahrazovat například paracetamolem či jinými léky, které pacient toleruje.
Blíží se letní měsíce. Jak astmatici reagují na klimatizaci? Ovlivňuje nějak zásadně průběh jejich onemocnění?
Spousta našich pacientů vyráží v teplých měsících za přímořským klimatem, od kterého si slibují zlepšenou průchodnost horních i dolních cest dýchacích. Často se však vracejí s nachlazením, které přičítají právě příliš silné klimatizaci. Astmatici špatně snášejí velké či náhlé výkyvy teplot, a proto je třeba přistupovat k používání klimatizace rozumně a opatrně.
MUDr. Ondřej Fibigr
Pneumolog pracující v ambulanci Národního centra pro těžké astma na Klinice pneumologie a ftizeologie ve FN Plzeň.
