Proč si ztrátu čichu v létě snadno vysvětlíme jinak
Zhoršený čich si lidé často spojují s běžnými potížemi, jako je nachlazení, viróza nebo v létě také pylová alergie. Je to pochopitelné — v období, kdy kvetou trávy a další rostliny, se ucpaný nos a slabší čich snadno přičítají právě alergii.
Rozdíl ale může být zásadní. Alergická rýma obvykle přichází a odchází podle počasí a množství pylu v ovzduší. Často ji doprovází svědění očí a nosu, opakované kýchání a vodnatá rýma. Jakmile sezóna poleví nebo zabere doporučená léčba, příznaky se většinou zmírní a čich se vrací.
Pokud ale potíže s čichem přetrvávají, nelepší se po běžné léčbě alergie nebo se postupně zhoršují měsíce či roky, může být příčina jinde.
Mnoho pacientů popisuje podobnou zkušenost: čich nezmizí náhle, ale pomalu slábne. Vůně jsou méně intenzivní, jídlo potřebuje výraznější dochucení a člověk si na změnu postupně zvykne. Právě proto se tento příznak snadno přehlédne.
Ztráta nebo výrazné oslabení čichu přitom může být jedním z důležitých příznaků chronické rinosinusitidy s nosními polypy. Jedná se o onemocnění, které samo obvykle neodezní a bez vhodné léčby se může postupně zhoršovat.
| Zhoršený čich, ucpaný nos nebo tlak v dutinách nemusí být jen doznívající rýma. Pokud máte podezření, že potíže mohou způsobit nosní polypy, vyzkoušejte náš interaktivní dotazník a výsledek proberte se svým lékařem nebo ORL specialistou. |
S čím se nosní polypy nejčastěji pletou
Diagnóza nosních polypů se někdy odkládá i proto, že se jejich příznaky snadno zamění za jiné potíže. Nejčastěji lidé hledají vysvětlení v alergii, viróze nebo běžném podráždění nosní sliznice.
Sezónní alergie na pyl
Alergická rýma sama o sobě nosní polypy nezpůsobuje. Dlouhodobý zánět nosní sliznice a neléčené potíže ale mohou přispívat k tomu, že se problémy s nosem zhoršují nebo přetrvávají. Pokud vás ucpaný nos a slabší čich trápí opakovaně i mimo vrchol pylové sezóny, je vhodné se nechat vyšetřit a nespoléhat jen na antihistaminika.
Doznívající viróza
Po infekci dýchacích cest může být čich oslabený několik dní až týdnů. Pokud se ale nelepší déle než tři až čtyři týdny, nebo se naopak postupně zhoršuje, nemusí jít jen o běžné doznívání nachlazení.
Únava, klimatizace nebo „letní nachlazení“
Ucpaný nos, tlak v obličeji a únava se v létě často přičítají klimatizaci, prachu nebo letním virózám. Klimatizace může nosní sliznici skutečně vysušovat a dráždit. Dlouhodobé nebo opakovaně se vracející potíže by ale měly být důvodem k odbornému vyšetření.
Podráždění po koupání v bazénu nebo moři
Chlorovaná voda i sůl mohou nosní sliznici krátkodobě podráždit. Pokud ale ucpaný nos, tlak v dutinách nebo horší čich přetrvávají i týdny po dovolené, je pravděpodobné, že příčina bude jinde.
Právě délka trvání, návratnost potíží a postupné zhoršování čichu jsou signály, které by neměly zůstat bez pozornosti.
Co se v nose skutečně děje
Nosní polypy jsou měkké, nebolestivé výrůstky sliznice, které vznikají v důsledku chronického zánětu nosní dutiny a vedlejších nosních dutin. Nejedná se tedy o běžný doprovod rýmy, ale o samostatné onemocnění, které se často pojí například s astmatem nebo přecitlivělostí na léky typu aspirinu. Podle odborných zdrojů postihuje chronická rinosinusitida s nosními polypy přibližně 2 až 4 % populace a u lidí s astmatem se objevuje ještě častěji.
Čichové buňky se nacházejí vysoko v nosní dutině, v oblasti čichových sklípků. Pokud se tato oblast postupně zužuje kvůli otoku sliznice a polypům, vzduch se k ní nedostává tak, jak má. Spolu s ním se k čichovým buňkám nedostanou ani pachové molekuly, které potřebujeme k vnímání vůní. Výsledkem může být hyposmie, tedy oslabení čichu, nebo v těžších případech anosmie, jeho úplná ztráta.
U rozsáhlejší formy onemocnění bývá zhoršení čichu velmi časté. Protože jsou čich a chuť úzce propojené, pacienti často vnímají i to, že jim jídlo chutná méně než dřív. Někteří ztrácejí chuť k jídlu, jiní mají tendenci více solit nebo sladit, aby chuť alespoň částečně zvýraznili. I proto není dobré postupné slábnutí čichu přehlížet.
| Nejste si jistí, jestli vaše potíže mohou souviset s nosními polypy? Vyplňte krátký dotazník a výsledek proberte se svým lékařem nebo ORL specialistou. Přehled specializovaných pracovišť najdete na našem webu. |
Když nemoc zasahuje i do práce, dovolené a každodenního bezpečí
Ztráta čichu může na první pohled působit jako drobná nepříjemnost. Ve skutečnosti ale dokáže zasáhnout do každodenního života mnohem výrazněji, než se zdá. Pro lidi pracující v gastronomii, vinařství nebo parfumerii může být čich důležitou součástí profese. Jeho výrazné zhoršení tak může ovlivnit nejen osobní pohodu, ale i pracovní život.
Čich má navíc zásadní bezpečnostní roli – pomáhá rozpoznat kouř, unikající plyn nebo zkažené potraviny. V létě, kdy se jídlo v teple kazí rychleji a častěji se cestuje nebo griluje venku, může být tato schopnost obzvlášť důležitá.
Ztráta čichu ale nezasahuje jen praktickou stránku života. Vůně jídla, domova, letního vzduchu nebo blízkého člověka jsou součástí běžných zážitků, které často vnímáme až ve chvíli, kdy začnou chybět. Dlouhodobé zhoršení čichu proto může ovlivnit i psychickou pohodu a u některých lidí přispívat k pocitu odcizení, smutku nebo úzkosti.
Kdy je čas jít k lékaři
Pokud si všímáte, že jídlo chutná méně výrazně, vůně jsou slabší než dřív nebo se vám hůře dýchá nosem, není dobré potíže dlouhodobě přehlížet. Zpozornět byste měli hlavně tehdy, pokud trvají déle než tři až čtyři týdny, vracejí se opakovaně nebo neustupují ani mimo období pylové sezóny.
K odbornému vyšetření je vhodné se objednat zejména v případě, že se přidává:
ORL lékař může provést přední rinoskopii nebo rinoendoskopii, tedy vyšetření, která pomáhají nosní polypy spolehlivě odhalit. U nejasných nebo rozsáhlejších nálezů se může doplnit také CT vyšetření vedlejších nosních dutin.
Zhoršený čich bývá někdy automaticky přisuzován alergii, nachlazení nebo prodělané viróze. Pokud ale potíže přetrvávají a běžná léčba nepřináší úlevu, je na místě vyhledat ORL specialistu a ověřit, zda za nimi nestojí chronický zánět v nose nebo nosní polypy.
Získejte kontrolu nad nosními polypy!
V rámci monitorování nemoci využijte interaktivní dotazník, který se zaměřuje na nepříjemné příznaky a důsledky nosní polypózy pro váš život. Výsledky můžete následně zkonzultovat se svým ORL lékařem a mít díky tomu onemocnění pod kontrolou!
V případě potřeby se nebojte obrátit na odbornou pomoc! Kontakty na specializovaná ORL pracoviště najdete na našich stránkách.
Jaké jsou typické příznaky astmatu u dětí?
Je důležité zdůraznit, že astma není jen občasná dušnost, jak si lidé dříve mysleli. Jedná se o chronický zánět dýchacích cest. Proto je základem léčby tzv. preventivní terapie, tedy léky, které cílí na samotnou příčinu onemocnění, nikoli jen na projevy. Nejčastěji používáme inhalační kortikosteroidy, zkráceně IKS. Ty působí přímo v dýchacích cestách, takže nemají celkové (systémové) nežádoucí účinky. Dětem se snažíme podávat co nejnižší, ale přitom stále účinné dávky. Pokud to nestačí, přidávají se další léky. U dětí se, pokud možno, vyhýbáme podávání kortikosteroidů v tabletách, tedy v systémové formě. K té přistupujeme jen výjimečně a na co nejkratší dobu, například při prudkém zhoršení astmatu.
| Nevíte, kam se s podezřením na astma u dítěte obrátit? Přehled specialistů a pracovišť, která se léčbě astmatu věnují, najdete na našem webu: https://www.proatopiky.cz/kde-vam-pomohou-s-astma/ |
Jaké nové terapeutické přístupy se v posledních letech uplatňují v léčbě dětského astmatu?
Velkým pokrokem v léčbě astmatu je v posledních letech biologická terapie. V minulosti se pacienti s těžkým astmatem museli léčit systémovými kortikoidy s řadou nežádoucích účinků. Biologická terapie má minimum nežádoucích účinků, bývá velmi účinná, je totiž zaměřená cíleně na léčbu problémů, které způsobují astma. Podává se ve specializovaných centrech. Kromě toho existují také tzv. úlevové léky, které pomáhají při akutním záchvatu, kdy pacient pociťuje dušnost, ale samotnou příčinu astmatu neléčí.
| Nejčastější spouštěče astmatického záchvatu: Respirační infekce – zejména virová nachlazení jsou nejčastější příčinou zhoršení astmatu. Alergeny – pyly, roztoči, zvířecí srst, plísně. Fyzická námaha – běh, rychlý pohyb, někdy i delší smích nebo pláč. Podnebí a prostředí – studený vzduch, prudká změna teploty, cigaretový kouř, prašné prostředí, znečištěné ovzduší. Emoce a stres – u některých dětí může záchvat spustit silné rozrušení. Dráždivé látky – parfémy, čisticí prostředky, kouř z ohně nebo vaření. |
Co by měl mít rodič astmatika vždy při ruce?
Rodič nebo dítě má mít u sebe vždy svoji úlevovou léčbu pro případ rozvoje dušnosti. Od svého odborného lékaře má mít rozpis, jak postupovat při exacerbaci astmatu, tzv. akční plán. Tam by mělo být uvedeno, jak přesně postupovat při rozvoji dušnosti, jaké léky a v jakých dávkách je podat.
| Jak se zachovat při astmatickém záchvatu: 1. Řídit se akčním plánem, který má pacient od svého lékaře. Ten obsahuje přesné kroky a také pokyny, kdy vyhledat pomoc. 2. Podání úlevového léku (např. Ventolin, Berodual,…): Podat 2–6 vstřiků vždy přes inhalační nástavec (spacer). U dětí do cca 5 let přes inhalační nástavec s maskou, u starších dětí s náustkem. Nikdy se lék nesmí podávat přímo do úst bez nástavce – účinek by byl nedostatečný. 3. Pokud se stav nezlepší: Opakovat stejnou dávku po 20 minutách, během první hodiny je možné opakovat po 20 min. - Pokud ani poté nedojde ke zlepšení, volat záchranku. |
Jak v souvislosti např. s rizikem astmatického záchvatu o nemoci mluvit s učiteli nebo spolužáky?
Učitelé by měli být podrobně seznámeni s diagnózou dítěte, aby věděli, jak řešit akutní stavy, které se mohou vyskytnout. Důležitou informací je, že při hodinách tělocviku by se při rozvoji kašle nebo dušnosti měla zátěž ihned přerušit a podat úlevové léky dle rozpisu v akčním plánu. U spolužáků záleží na věku. Malým dětem stačí říci, že má jejich kamarád „slabší průdušky“. Se staršími už můžeme mluvit otevřeně, aby věděli, že se nejedná o nakažlivé onemocnění, a vysvětlit, že dušnost může být závažný, život ohrožující, stav.
Mohou děti s astmatem plnohodnotně sportovat jako jejich zdraví vrstevníci?
Zcela jistě ano. Cílem naší léčby je, aby děti neměly žádné omezení běžných denních aktivit včetně fyzické zátěže. Když nám rodiče uvedou, že dítě nezvládá zátěž, nestačí vrstevníkům, po zátěži kašle nebo sípe, je na místě zjistit, proč se to děje. Může to být zhoršení astmatu, ale i nesprávně aplikované inhalační léky.
A co v případě, kdy s „malým astmatikem“ opouštíme domov a chystáme se vycestovat?
V první řadě bych chtěl zdůraznit, že pobyt u moře nebo na horách bývá pro děti s astmatem většinou velmi prospěšný. Nejdůležitější je pečlivá příprava. Vzít si s sebou všechny léky, ideálně i s určitou rezervou pro případ, že by se dovolená prodloužila. Rodiče by měli mít také tzv. akční plán, tedy přehledný návod, jak postupovat v případě zhoršení potíží. Během dovolené by dítě mělo pokračovat v užívání léků stejně jako doma, když lékař nedoporučí úpravu léčby. V tom případě je nutné se striktně řídit jeho pokyny. V průběhu pobytu je určitě vhodné vyhýbat se rizikovým situacím, například zakouřenému prostředí nebo kontaktu s alergeny. Při cestování letadlem je nutné mít úlevové léky přímo u sebe v příručním zavazadle. Doporučuji mít pokaždé s sebou potvrzení od lékaře, aby při letištní kontrole nedošlo ke zbytečným a nepříjemným komplikacím.
| MUDr. Petr Koťátko vystudoval 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Po promoci v roce 1997 nastoupil jako sekundární lékař na Kliniku dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde postupně prošel všemi odděleními. Zvolil si specializaci dětská pneumologie – obor, který tehdy na klinice neexistoval. V rámci VFN ho sám vybudoval a dnes patří toto pracoviště k předním centrům dětské pneumologie v České republice i v Evropě. Dva roky působil jako primář Olivovy dětské léčebny, kde nyní nadále zastává roli odborného garanta. Od listopadu 2022 je primářem Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu. |
Pane profesore, jak zní přesná diagnóza Michala, s čím za vámi přišel?
Prof. Jan Plzák: Michal má více diagnóz, ale pokud se zaměříme na tu otorinolaryngologickou, které se věnuji, jedná se o chronickou rinosinusitidu s nosními polypy
| Získejte kontrolu nad nosními polypy! V rámci monitorování nemoci využijte interaktivní dotazník zaměřený na nepříjemné příznaky a dopady nosní polypózy na váš život. Výsledky můžete následně zkonzultovat se specialisty prostřednictvím platformy Medevio, která vás bezpečně propojí přímo s našimi smluvními ORL lékaři. Kontakty na jednotlivé odborníky i specializovaná pracoviště najdete na našem webu zde: https://www.proatopiky.cz/kde-se-leci-nosni-polypy/. |
Michale, jak dlouhá byla cesta k panu profesoru Plzákovi?
Pacient Michal: Záleží, jak se na to budeme dívat. Pokud se zaměříme jen na samotné polypy, první výraznější potíže jsem měl zhruba v roce 2014. Tehdy už to začalo být neúnosné. Rýmy trvaly i dva měsíce, nos jsem měl pořád ucpaný a musel jsem si hlídat i to, jak spím, abych mohl vůbec dýchat — na jedné straně to šlo, na druhé ne. Když už to bylo za hranou a neměl jsem energii normálně fungovat, protože jsem byl neustále unavený, začal jsem hledat řešení. V té době to znamenalo v podstatě jen operaci.
Klasická operace shaverem mě ale odrazovala. Říkal jsem si, jestli chci takový zákrok opravdu podstoupit. Začal jsem proto zjišťovat, jestli existuje i jiná možnost, a zaujal mě postup pomocí plazmové koagulace, který v té době nějakým způsobem fungoval. V roce 2014 jsem operaci podstoupil v Plzni. V roce 2021 se ale potíže vrátily a znovu jsem se dostával do stejné situace jako tehdy. V tu chvíli mi už ale bylo řečeno, že operace koagulací je neefektivní.
Skončil jsem v nemocnici na Karlově náměstí, kam jsem byl objednaný a měl jsem už stanovený termín operace. Znovu jsem začal řešit, jaké mám možnosti a jestli se medicína mezitím neposunula dál. Shodou okolností jsem se potkal s lékařkou, která sice nepraktikovala, ale zabývala se uváděním léků na trh v České republice a jejich studiemi. Ta mi vysvětlila, že existuje i jiná možnost, která by mohla být vhodná právě pro mě, protože jsem byl poměrně typický případ.
Už z těch důvodů, že jsem byl jednou operovaný, že moje příznaky byly multidisciplinární a že mám od malička atopický ekzém. Jediné, čeho jsem byl v té době ušetřen, bylo astma, které bývá dalším příznakem. Paní doktorka mě pak víceméně nasměrovala přímo k panu profesoru Plzákovi.
Pane profesore, pojďme se možná konkrétněji pobavit o léčbě nosní polypózy, o postupu, který předchází biologické léčbě.
Prof. Jan Plzák: Biologická léčba není první volbou. Je důležité zdůraznit, že základem léčby jsou kortikoidní spreje aplikované na nosní sliznici. Ty působí proti otoku a zánětu. U určité části pacientů je tato léčba dlouhodobě dostačující.
Pokud však nefunguje dostatečně, je ještě před operací možné zkusit takzvaný pulz, tedy krátkodobé podání celkových kortikoidů, obvykle na týden až deset dní. Jedná se o silnější medikamentózní léčbu, která může mít více nežádoucích účinků, a proto se nepoužívá trvale.
Říká se jí nekrvavá polypektomie, protože celkové kortikoidy jsou často schopné polypy odstranit nebo alespoň zmenšit. I poté ale musí pokračovat udržovací léčba lokálními kortikoidy. Pokud ani ta není dostatečně efektivní, přichází na řadu chirurgická léčba.
Chirurgická léčba primárně uvolní nos, tedy odstraní potíže spojené s jeho neprůchodností. Zároveň ale umožní, aby se lokální kortikoidy dostaly až do oblasti čichových sklípků, kde polypy vyrůstají a kde celý problém začíná.
| Získejte kontrolu nad nosními polypy! V rámci monitorování nemoci využijte interaktivní dotazník zaměřený na nepříjemné příznaky a dopady nosní polypózy na váš život. Výsledky můžete následně zkonzultovat se specialisty prostřednictvím platformy Medevio, která vás bezpečně propojí přímo s našimi smluvními ORL lékaři. Kontakty na jednotlivé odborníky i specializovaná pracoviště najdete na našem webu zde: https://www.proatopiky.cz/kde-se-leci-nosni-polypy/. |
Michale, vy už jste měl v ohrožení čich?
Pacient Michal: V tomhle jsem asi trochu výjimka, protože i když jsem měl nejtěžší formu nosních polypů, čich jsem neztratil. Neměl jsem s ním problém ani po operaci, a dokonce ani později, kdy jsem byl, řekněme, znovu plný polypů. Kupodivu mi čich zůstal zachovaný.
Vám byla nasazena biologická léčba, užíváte ji už poměrně dlouho. Jak vám změnila život?
Pacient Michal: Člověk si asi nedokáže představit, jak moc mu léčba změní život, dokud nezažije stav před ní. Mně biologická léčba v podstatě vrátila život. Když to řeknu úplně pragmaticky, během dvou měsíců jsem měl pocit, jako bych omládl o deset let. Najednou jsem se cítil mnohem silnější a měl jsem chuť zase něco táhnout dál. Zpětně si uvědomuji, jak moc jsem se v době, kdy to nešlo, přemáhal. Mám rodinu, práci, která mě baví, všechno vlastně fungovalo dobře, ale já jsem byl strašně vyčerpaný. S častou rýmou se to prostě nedalo utáhnout.
Pane profesore, jak se hodnotí efekt léčby?
Prof. Jan Plzák: Pro biologickou léčbu máme jasně daná indikační kritéria a podobně přesně se pak hodnotí i její efekt. Vhodným pacientem je ten, který má chronickou rinosinusitidu s nosními polypy, je léčen lokálními kortikoidy, k nimž se biologická léčba přidává, a zároveň je po operaci. Kromě toho musí splnit alespoň tři z pěti dalších kritérií.
Patří mezi ně laboratorně prokázaný zánět druhého typu, absolvování kúry celkových kortikoidů, porucha čichu, kterou lze měřit, zhoršená kvalita života hodnocená pomocí dotazníků a také přítomnost astmatu. Pokud pacient splňuje tři z těchto pěti kritérií, splňuje indikaci pro nasazení biologické léčby.
Efekt léčby se kontroluje každého půl roku. Znovu se hodnotí kvalita života, čich, dýchání nosem i jeho průchodnost a nos se kontroluje endoskopicky. Pacient musí splňovat podmínku, že léčba je stále efektivní. Pokud je vše v pořádku, léčba se vždy předepíše na další půlrok.
Jak se vám dýchá, Michale?
Pacient Michal: Momentálně mám trošku rýmu, ale jinak se mi dýchá báječně.
Komu a v jakém případě může být biologická léčba chronické rinosinusitidy nasazena? Proč není určena pro každého? Nejen to si můžete poslechnout v dalším skutečném příběhu moderní medicíny:
| Získejte kontrolu nad nosními polypy! V rámci monitorování nemoci využijte interaktivní dotazník zaměřený na nepříjemné příznaky a dopady nosní polypózy na váš život. Výsledky můžete následně zkonzultovat se specialisty prostřednictvím platformy Medevio, která vás bezpečně propojí přímo s našimi smluvními ORL lékaři. Kontakty na jednotlivé odborníky i specializovaná pracoviště najdete na našem webu zde: https://www.proatopiky.cz/kde-se-leci-nosni-polypy/. |
Atopickým pochodem nazýváme situaci, kdy se u jednoho člověka v průběhu života postupně objevují různá alergická onemocnění. Je ale důležité vědět, že se nejedná o pevně daný scénář. Ne u každého pacienta s atopickým ekzémem se rozvinou další alergická onemocnění. Průběh atopie je vždy velmi individuální.
Vyplňte si interaktivní dotazník a zjistěte, zda se vás může týkat i alergická rýma.
U části pacientů se projevy atopie objevují postupně v různých obdobích života. Atopický ekzém se často objevuje už v kojeneckém věku a bývá spojený se suchou a citlivou pokožkou a intenzivním svěděním. V pozdějším dětství se u některých dětí mohou přidat potravinové alergie. Ve školním věku se někdy objeví alergická rýma a u části pacientů se může později rozvinout také astma. U dospělých pacientů se k projevům atopie může navíc přidat chronický zánět vedlejších nosních dutin, někdy doprovázený tvorbou nosních polypů, což může výrazně zhoršovat dýchání a čich. Neznamená to však, že se tento vývoj objeví u každého.
Přesná příčina atopického pochodu není zcela známá. Odborníci se ale shodují, že významnou roli hraje kombinace genetických faktorů a vlivů prostředí. Důležitým faktorem je také narušená kožní bariéra, která je pro atopický ekzém typická. Kůže pak snáze propouští látky z okolního prostředí, včetně alergenů. Imunitní systém na ně může reagovat přehnaně. Vědci v tomto případě hovoří o tzv. zánětu typu 2. Jedná se o specifickou, nadměrnou reakci imunitního systému, která se u někoho projeví na kůži jako ekzém, u jiného v plicích jako astma, u dalšího zase jako polypy v nose. Právě tento společný jmenovatel vysvětluje, proč se zmiňovaná onemocnění u pacienta často kombinují.
Je ale důležité říct, že atopický pochod se nemusí vyvinout u každého pacienta s atopickým ekzémem. U některých dětí se ekzém postupně zklidní a další alergická onemocnění se vůbec neobjeví. U jiných mohou být projevy atopie výraznější nebo se v průběhu života měnit. Důležité je proto sledovat případné nové příznaky, například dlouhodobou rýmu, potíže s dýcháním nebo reakce na některé potraviny a v případě potřeby je konzultovat s lékařem.
Rozvoji alergických onemocnění není vždy možné zcela zabránit. Správná péče o pokožku a včasná léčba atopického ekzému ale mohou hrát důležitou roli. Základem zůstává pravidelná péče o pokožku za pomoci používání emolientií a dodržování režimových opatření. Patří sem například správná úprava a údržba domácnosti nebo dostatek kvalitního spánku. Spánkovou hygienu proto není dobré podceňovat.
Léčba atopických onemocnění je však vždy individuální. Pokud například běžná léčba v podobě mastí a inhalátorů nestačí a onemocnění má těžký průběh, moderní medicína nabízí systémovou léčbu, která dokáže cíleně tlumit samotnou podstatu zánětu v těle. U závažnějších forem onemocnění tak může být součástí péče biologická léčba. O vhodném postupu je vždy dobré poradit se se svým ošetřujícím specialistou, například dermatologem, alergologem či ORL lékařem. V takových případech bývá důležitá také spolupráce těchto odborností, protože jednotlivá atopická onemocnění spolu mohou úzce souviset.
Pokud si nejste jistí, jak dobře máte svůj ekzém pod kontrolou, může vám pomoci jednoduchý orientační nástroj: interaktivní dotazník, který ukáže, jak velký dopad má atopický ekzém na váš každodenní život. Výsledek pak můžete probrat s ošetřujícím lékařem a společně hledat nejvhodnější postup.
Nebojte se také obrátit na specializované dermatologické pracoviště. Pravidelné kontroly a včasné řešení zhoršeného stavu dokáží udržet atopický ekzém stabilní a předejít závažnějším projevům.
Atopický ekzém může někdy působit beznadějně, ale při správné péči se dá zvládat. Důležité je vědět, že v tom nejste sami. Podporu a inspiraci najdete u lidí s podobnými zkušenostmi i v naší komunitě. Sledujte také naši facebookovou stránku ProAtopiky, kde najdete další tipy a povzbuzení.
Většina atopiků potvrdí, že přes den lze ekzém díky správné medikaci a návykům zvládat, jakmile si ale lehnou do postele, svědění zesílí. Důvodů, proč se tak děje, je hned několik:
Psychika a klid – Večer utichne ruch dne a tělo začne víc vnímat. To, co přes den přehluší práce nebo škola, se v noci ozve naplno.
Přirozený pokles hladiny kortizolu – V noci klesá hladina kortizolu, hormonu, který mimo jiné tlumí zánět. U atopiků se tak může zánětlivá reakce kůže projevit ještě intenzivněji.
Zvýšená ztráta vody z pokožky – Během noci kůže přirozeně ztrácí více vlhkosti. Pokud je kožní bariéra narušená, což u atopiků většinou bývá, suchost a svědění se prohlubují.
Teplo pod peřinou – Teplo rozšiřuje cévy a může svědění ještě podpořit. Přehřátá ložnice nebo příliš teplé přikrývky tak ekzému vůbec nepomáhají.
Vyplňte si interaktivní dotazník a zjistěte, zda se vás tato diagnóza týká.
U dětí s atopickým ekzémem bohužel bývá narušený spánek velmi častý. Noční svědění vede k častému buzení, pláči i rozškrábání ložisek ekzému až do krve. Nedostatek spánku pak přes den ovlivňuje náladu, soustředění i imunitu. Vzniká začarovaný kruh, kdy je kvůli atopii unavená celá rodina. Jak z toho ven?
Dobrou zprávou je, že existují konkrétní kroky, které pomohou noc atopikům výrazně zlepšit. Zkuste je zařadit do večerní rutiny a uvidíte, že alespoň částečné zlepšení by se mělo dostavit.
Psychická pohoda – Stres a atopie spolu úzce souvisejí. Zkuste dechová cvičení, krátkou relaxaci před spaním a omezte modré světlo z mobilu alespoň hodinu před usnutím.
Večerní rituál je základ – Vytvořte pravidelný režim v podobě koupele, následného promazání pokožky a klidné aktivity. Tělo si tak zvykne, že přichází čas odpočinku. U dětí navíc pomáhá předvídatelnost a pocit bezpečí.
Správné promazání před spaním – Večer je ideální čas na důkladnou péči o pokožku. Vhodné je nanést emoliencium (změkčovadlo) v dostatečném množství. Pokud máte předepsanou lokální léčbu, aplikujte ji dle doporučení lékaře. Promazávejte alespoň 20–30 minut před ulehnutím, aby se přípravek stihl dobře vstřebat.
Hlídání teploty v ložnici – Ideální teplota pro klidný spánek je mezi 18–20 °C. Vyhněte se proto přetopeným místnostem. Zvolte prodyšné lůžkoviny a oblečení z bavlny nebo jiných jemných přírodních materiálů.
Ostříhané nehty a ochrana kůže – Udržujte nehty krátké a hladké. U malých dětí mohou pomoci bavlněné rukavičky na noc. Pokud dojde k rozškrábání, ráno kůži ihned ošetřete a zklidněte.
Pokud se budíte každou noc, ekzém je výrazně zhoršený, přes den jste vy nebo potomek s atopií extrémně unavení nebo máte pocit, že léčba nezabírá, je na místě konzultace s dermatologem či alergologem. Někdy je též potřeba upravit léčbu nebo řešit i další faktory, jako jsou například alergie, astma nebo stres. Kvalitní spánek totiž pomáhá regeneraci kožní bariéry, lepšímu hojení ložisek, snížení stresu a posílení imunity. Atopie není „jen o kůži“, je o celkovém fungování těla a spánek je jeho tichý, ale zásadní spojenec.
Nesnažte se mít „dokonalou noc“. Zaměřte se na malé kroky. Každé zlepšení, byť o jedno probuzení méně, o méně rozškrábanou kůži, o klidnější usínání, se počítá. Protože když atopik lépe spí v noci, lépe funguje další den. To je cíl, ke kterému stojí za to směřovat.
Pokud si nejste jistí, jak dobře máte svůj ekzém pod kontrolou, může vám pomoci jednoduchý orientační nástroj: interaktivní dotazník, který ukáže, jak velký dopad má atopický ekzém na váš každodenní život. Výsledek pak můžete probrat s ošetřujícím lékařem a společně hledat nejvhodnější postup.
Nebojte se také obrátit na specializované dermatologické pracoviště. Pravidelné kontroly a včasné řešení zhoršeného stavu dokáží udržet atopický ekzém stabilní a předejít závažnějším projevům.
Atopický ekzém může někdy působit beznadějně, ale při správné péči se dá zvládat. Důležité je vědět, že v tom nejste sami. Podporu a inspiraci najdete u lidí s podobnými zkušenostmi i v naší komunitě. Sledujte také naši facebookovou stránku ProAtopiky, kde najdete další tipy a povzbuzení.
Nosní polypy jsou nebolestivé měkké výrůstky na sliznici, které dokážou pacienty pořádně potrápit. Aby se jejich výskyt mohl účinně řešit, je třeba jej nejprve spolehlivě potvrdit. V některých případech postačí nejjednodušší metoda – vyšetření pomocí nosního zrcátka. Pokud tato metoda není dostačující, lékaři volí jiné postupy. Výběr závisí na dostupnosti, závažnosti příznaků, věku a na celkovém zdravotním stavu pacienta.
Nejběžnější je endoskopické vyšetření
Zlatým standardem v diagnostice nosních polypů je dnes endoskopie nosní dutiny neboli rhinoendoskopie. Lékař při ní zavádí do nosu tenký ohebný nebo rigidní endoskop s kamerou a detailně prohlíží sliznice – včetně oblastí, které nejsou viditelné volným okem. Zhodnotí také tvar nosní přepážky, charakter sekrece a prohlédne další oblasti nosní dutiny. Díky tomu lze odhalit strukturální změny i drobné polypy. Zároveň může být ihned odebrán vzorek tkáně na histologii (tzv. biopsie), zejména při podezřelých nebo jednostranných polypech, aby se vyloučila závažnější onemocnění, například nádor. V Česku je tato metoda běžně dostupná na ORL pracovištích. Používá se i u dětí, zejména pokud trpí chronickými potížemi nebo opakovanými záněty.
Nejpodrobnější obraz podá CT vyšetření
Nejpřesnější metodou k určení rozsahu polypózy a postižení vedlejších nosních dutin je CT vyšetření – počítačová tomografie dutin. CT zobrazí i polypy skryté hluboko v dutinách, ukáže změny ve struktuře kostí, případné komplikace, anatomické odchylky nebo přidružená onemocnění, například sinusitidu. Nejnovější generace CT přístrojů poskytuje vysoké rozlišení, 3D rekonstrukce a možnost nízkodávkového režimu. CT je rovněž nezbytné před plánovanou operací, protože poskytuje chirurgovi detailní přehled o anatomických poměrech konkrétního pacienta. Indikuje se také při opakovaných zánětech nebo podezření na komplikace. Vyšetření je dostupné ve většině nemocnic a na specializovaných klinikách. U dětí se provádí pouze ve zdůvodněných případech – například při atypickém průběhu onemocnění, podezření na komplikace nebo při selhání léčby – vzhledem k radiační zátěži.
Alergici s rýmou podstupují alergologické testy
Pacientům s podezřením na nosní polypy se často provádějí alergologické testy, které pomáhají zjistit, zda alergie přispívá k chronickému zánětu nosní sliznice. To je důležité pro diagnostiku, předpověď průběhu onemocnění i nastavení personalizované léčby. Nosní polypy však nemusí být důsledkem alergie – ta je jen jednou z mnoha příčin chronického zánětu, který se na jejich vzniku podílí. K odhalení alergické složky se nejčastěji využívají kožní prick testy a stanovení specifických IgE protilátek z krve. Tato vyšetření pomáhají určit, zda má pacient zároveň alergickou rýmu nebo jiný alergický stav, který může přispívat ke vzniku nebo zhoršení polypózy. Alergologické testy doplňují ORL a zobrazovací vyšetření. Přispívají zejména ke zjištění přidružených onemocnění, k rozlišení vyvolávajících faktorů a k určení další terapie. Jsou běžně dostupné u alergologů a na některých ORL pracovištích.
Před biologickou léčbou se zjišťují laboratorní markery
U pacientů s těžkou nosní polypózou, která nereaguje na běžně dostupnou léčbu, může být ve specializovaných centrech nasazena biologická terapie. Před jejím zahájením je však nutné provést důkladnou diagnostiku. Zjišťuje se tzv. endotypizace, která kombinuje výsledky histopatologie a laboratorních markerů. Díky tomu lze léčbu přizpůsobit konkrétnímu pacientovi. Vyhledávají se specifické laboratorní markery z nosních sekretů, tkání a krve, které pomáhají rozlišit jednotlivé podtypy polypózy. Využívá se také cytologie a histologie nosní sliznice – jedná se o neinvazivní metody, při nichž se mikroskopicky vyšetřují vzorky nosní sliznice nebo sekretu. Tyto postupy umožňují určit typ zánětu a vyloučit například nádorové onemocnění.
Rozmanitost vyšetřovacích metod přispívá ke stanovení účinné léčby
Diagnostika nosních polypů v současnosti zahrnuje detailní přímé vyšetření (endoskopie), zobrazovací metody (CT), laboratorní analýzy (biomarkery, cytologie, histologie) a alergologické testování. Tyto metody jsou v České republice široce dostupné, s výjimkou pokročilých biomarkerů, které jsou doménou specializovaných pracovišť. U dětí se preferují šetrné diagnostické postupy – CT se indikuje pouze na základě doporučení odborníka. Výsledky podrobného vyšetření pak lékařům umožňují zvolit nejvhodnější léčbu pro každého pacienta.
Nejčastěji používané postupy diagnostiky nosních polypů:
Diagnostika nosní polypózy u dětí:
