Dětské astma se často tváří jako obyčejné nachlazení. Jenže kašel, sípání nebo zadýchávání při hře nemusí být jen chvilková indispozice. Přesto je dnes už díky moderní medicíně velmi dobře léčitelné. O tom, jak astma včas rozpoznat, jak ho u dětí správně léčit a jak přitom zvládat běžný život bez zbytečných omezení, hovoří primář Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF a VFN MUDr. Petr Koťátko.
Jaké jsou typické příznaky astmatu u dětí?
Prvních projevů astmatu si někdy můžeme všimnout už v kojeneckém věku, kdy se nejčastěji objevuje ve formě tzv. obstrukčních bronchitid. V předškolním období mívá mnoho dětí opakované záněty průdušek, často spojené s pískoty při dýchání, ale ne vždy musí jít o astma. Důležité je sledovat, zda se dušnost nebo pískoty objevují i mimo akutní infekci, zda se v rodině vyskytuje alergie nebo astma a zda dítě kašle nebo sípe po fyzické námaze, při smíchu nebo pláči.
V jakém věku se onemocnění u dětí nejčastěji objevuje?
Nejčastěji se astma bronchiale rozvíjí v předškolním a mladším školním věku, ale první příznaky mohou nastat už v kojeneckém období. Incidence bronchiálního astmatu se odhaduje kolem 10 procent, což znamená, že přibližně 10 ze 100 dětí může během dětství onemocnět astmatem.
| Nejčastější spouštěče astmatického záchvatu: Respirační infekce – zejména virová nachlazení jsou nejčastější příčinou zhoršení astmatu. Alergeny – pyly, roztoči, zvířecí srst, plísně. Fyzická námaha – běh, rychlý pohyb, někdy i delší smích nebo pláč. Podnebí a prostředí – studený vzduch, prudká změna teploty, cigaretový kouř, prašné prostředí, znečištěné ovzduší. Emoce a stres – u některých dětí může záchvat spustit silné rozrušení. Dráždivé látky – parfémy, čisticí prostředky, kouř z ohně nebo vaření. |
Zvláště v období nejrůznějších viróz, respiračních onemocnění nebo nachlazení je dost těžké rozpoznat, zda jde o chronické problémy…
Často je to i důvod, proč se diagnóza astmatu u dětí stanoví až později. Příznaky, jako jsou kašel, dušnost, sípání nebo zahlenění, totiž mohou vypadat úplně stejně jako běžné virové onemocnění dýchacích cest. U dětí v předškolním věku, které začnou chodit do školky, se navíc respirační infekce objevují opravdu velmi často, klidně šestkrát až osmkrát do roka.
A existuje nějaký rozdíl mezi astmatem u dětí a u dospělých?
Rozdílů mezi dětským a dospělým astmatem je hned několik. U dětí bývá astma většinou alergického původu. Typicky se projeví kašlem při respirační infekci, po fyzické námaze, při smíchu nebo pláči. Naopak u dospělých se astma objevuje až v pozdějším věku a většinou s alergií není spojeno. Diagnostika u malých dětí bývá náročnější, protože jejich spolupráce při vyšetření je omezená. U dětí mladších tří let navíc nelze provést funkční vyšetření plic. Musíme se tedy spoléhat hlavně na popis obtíží od rodičů. Dobrou zprávou ale je, že děti obvykle na léčbu reagují lépe než dospělí.
Jak tedy probíhá vyšetření u malých dětí, které ještě nespolupracují?
Sledujeme, jak často je dítě nemocné, jak dlouho jednotlivé nemoci trvají, jak probíhají a jak dítě reaguje například na fyzickou zátěž. Zajímá nás i to, jestli kašle při změně prostředí, při kontaktu s možným alergenem nebo třeba při smíchu nebo pláči.
Důležitou roli hraje také rodinná anamnéza, tedy jestli má dítě atopický ekzém a zda se astma nebo alergie vyskytují u rodičů. Pomoci může i tzv. terapeutický test: dítě dostane na 8 až 12 týdnů léčbu proti astmatu a podle jejího efektu se pak hodnotí, zda se o astma skutečně jedná. Z laboratorních testů lze doplnit i alergologicko-imunologické vyšetření.
Znamená to, že astma a alergie se objevují u dětí většinou současně?
Alergické astma je u dětí vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Typicky se jeho příznaky zhoršují po kontaktu s alergenem. Je ale dobré vědět, že alergie se nemusí vždy projevit právě astmatem, a také, že každý kontakt s alergenem nevyvolá stejné potíže.
Dá se astmatu u dětí nějak předcházet?
Základním opatřením je péče o prostředí, ve kterém dítě žije a vyrůstá. Rodičům zdůrazňujeme, aby doma nekouřili. A to ani v jiných místnostech, jako jsou koupelna, toaleta, balkón atd. Cigaretový kouř je jedním z nejčastějších spouštěčů astmatického záchvatu u dětí. Dalším důležitým opatřením je eliminace možných alergenů. Cílem je minimalizovat prašnost, výskyt roztočů, plísní, omezení koberců, plyšových hraček. Důležitá je i péče o lůžkoviny.
| „ Astma je dobře léčitelné! Při vhodné léčbě a dodržování doporučení nejsou děti nijak omezeny ve svých denních či sportovních aktivitách." |
Existuje šance, že astma s věkem zmizí?
Když se budeme bavit o skutečné diagnóze astmatu, tak se správně léčené astma může dostat do fáze tzv. remise, kdy je onemocnění bez známek aktivity. U malých dětí jsou časté obstrukční bronchitidy, které mohou a nemusejí být projevem astmatu. Z těchto stavů dítě opravdu „vyroste“.
Jak povzbudit rodiče, kteří se diagnózy astmatu u svých dětí obávají?
Astma je dobře léčitelné! Při vhodné léčbě a dodržování doporučení nejsou děti nijak omezeny ve svých denních či sportovních aktivitách. I řada vrcholových sportovců trpí astmatem a jejich výkony jím nejsou vůbec poznamenány. Zcela zásadní je dodržovat doporučení svého lékaře, hlavně správně aplikovat léky. V tom vidím často rezervy a příčinu nesprávně léčeného astmatu.
| MUDr. Petr Koťátko vystudoval 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Po promoci v roce 1997 nastoupil jako sekundární lékař na Kliniku dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde postupně prošel všemi odděleními. Zvolil si specializaci dětská pneumologie – obor, který tehdy na klinice neexistoval. V rámci VFN ho sám vybudoval a dnes patří toto pracoviště k předním centrům dětské pneumologie v České republice i v Evropě. Dva roky působil jako primář Olivovy dětské léčebny, kde nyní nadále zastává roli odborného garanta. Od listopadu 2022 je primářem Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu. |
