Výskyt astmatu v populaci i přes pokroky v léčbě stoupá. Při vzniku onemocnění totiž hraje roli kombinace hned několika faktorů, mezi které patří například alergie, znečištěné ovzduší, časté infekce dýchacích cest, kouření nebo genetické predispozice. Astma sice nedokážeme zcela vyléčit, díky moderní inhalační léčbě lze ale ve většině případů minimalizovat potíže a zabránit trvalým změnám v průduškách. O problematice hovoříme s Ondřejem Fibigrem, pneumologem Národního centra pro těžké astma Kliniky pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice Plzeň.

Existují vůbec rozdíly mezi alergií a astmatem? Dá se určit hranice mezi nimi?

Astma je definováno souborem příznaků a průkazem tzv. bronchiální hyperreaktivity. Nejde tedy jen o subjektivní pocit dušnosti při alergických projevech, jako je slzení očí, svědění kůže či alergická rýma. Bronchiální hyperreaktivitu prokazujeme spirometrickým vyšetřením.

Může neléčená alergie, předcházející rozvoji astmatu, trvat dlouho? Jak vypadají první příznaky toho, že k této situaci dochází?

Tato doba se může velmi lišit člověk od člověka. Může se vyvinout ve velmi útlém věku, ale i v pozdní dospělosti a zřídka pak i ve stáří. Obecně lze říct, že může jít až o roky. Prvními příznaky astmatu může být pískání na průduškách, svírání na hrudi, chronický kašel, dušnost a podobně. Podezření na astma je nutné včas potvrdit funkčním vyšetřením plic, které provádí alergolog či plicní lékař.

Které nejběžnější alergeny vedou k rozvoji astmatu a nakonec i ovlivňují jeho průběh?

Nejčastěji jde o inhalační alergeny. Mezi ty řadíme pyly stromů, bylin a plevelů, dále pak roztoče, srst zvířat, peří a prach. Zvláště u těžkých astmatiků patří k nebezpečným alergenům spory plísní. Setkáváme se však se zhoršováním potíží i po pozření potravin, jako jsou ořechy, ovoce, mořské plody a další.

Jaký je vztah mezi alergickou rýmou, alergií na pyly a astmatem?

Pyly jsou typickým zástupcem inhalačních alergenů rizikových pro rozvoj astmatu. Sliznice horních i dolních cest dýchacích jsou si velmi podobné. Zánětlivý proces sliznice horních cest dýchacích, který vede k projevům alergické rýmy, je podkladem rozvoje astmatu i v oblasti dolních cest dýchacích, tedy průdušek.

Má na vznik astmatu u alergiků vliv také genetika?

Dědičnost vznik astmatu ovlivňuje velmi významně, neznamená však automaticky rozvoj onemocnění u dětí. Riziko predispozice k astmatu je u dítěte výrazně vyšší, pokud jím trpí oba rodiče. Projevuje se v 50 až 80 procentech případů.

Lze u alergiků snížit riziko vzniku astmatu prevencí?

Prvním krokem je včasné rozpoznání alergií, jejich ověření lékařem a dodržování navržených režimových opatření. V zásadě se jedná o minimalizaci kontaktu s alergeny v prostředí, ve kterém žijeme. Pokud je eliminovat nelze, je nutná důsledná léčba alergií dle doporučení lékaře, včetně tzv. alergenové imunoterapie.

Jaké jsou dlouhodobé dopady neléčené alergie na dýchací cesty?

Alergie může s postupem věku slábnout a odeznívat. U některých nemocných se však dlouhodobý alergický zánět dolních cest dýchacích může vyvinout v průduškové astma. U těchto pacientů vídáme také častější respirační infekty, které mají obvykle těžší průběh než u zdravých jedinců a odeznívají po delší době.

Mohou alergické reakce ovlivnit průdušky?

Alergické reakce podporují tzv. zánět typu 2, který má krátkodobé a dlouhodobé účinky na průdušky. Bronchiální hyperreaktivita, tedy zužování průdušek v reakci na vnější podnět, se projeví dušností, případně tíhou na hrudi a slyšitelným pískáním na průduškách. Z dlouhodobějšího pohledu pak tento zánět vede k větší produkci hlenu, dušnosti a případně i k přestavbě stěny průdušky, tzv. k fixní obstrukci dýchacích cest.

Jak často by měl alergik navštěvovat lékaře, aby se zabránilo přechodu alergie v astma?

Zabránit přechodu v alergie v astma úplně u každého nedokážeme. Můžeme však toto riziko snížit správnou léčbou alergie a dodržováním režimových opatřeních. U některých pacientů bohatě postačí kontroly jednou ročně, některé si zveme po třech měsících, vzácně i častěji. Záleží vždy na závažnosti onemocnění a rozhodnutí lékaře.

Zkoumá se souvislost mezi alergií a astmatem?

Obecně výzkum v oblasti vztahu alergií a astmatu směřuje do oblasti vnějšího prostředí a rizikových faktorů pro rozvoj onemocnění u jednotlivce. Jako příklad můžeme uvést expozici zvířatům v útlém věku (především kočičí srsti), dále pak vliv obezity (hodnota BMI) a dalších faktorů, jako jsou genetické predispozice. Velkým tématem nejen v alergologii je vliv a případná úprava nejen střevního mikrobiomu na rozvoj nejrůznějších onemocnění.

Má na rozvoj astmatu u alergiků vliv životní prostředí?

Hraje významnou roli. Je to však poměrně široký pojem, který zahrnuje vystavení nejrůznějším inhalačním alergenům v prostředí – prachu, pylům, sporám plísní a podobně. K rozvoji astmatu, ale i jeho zhoršování přispívá i znečištění vnějšího životního prostředí. Ve vzduchu, který dýcháme, se nacházejí různé částice prachu, průmyslových zplodin, výfukových plynů apod. Vzduch v budovách může být také znečištěný, v případě vlhkých budov může jít o plísně. Pokud máme v domácnosti kotel, může se vzduch znečišťovat vlivem nekvalitního spalování tuhých paliv či kvůli nedostatečnému odvětrávání místnosti. Naprosto nevhodný je pak stav, kdy jeden nebo více členů domácnosti kouří cigarety či jiné tabákové výrobky. U pacientů ohrožených rozvojem astmatu se snažíme o návrh úpravy domácího prostředí, aby co nejlépe vyhovovalo jejich nemoci. Tedy o eliminaci plísní, úpravu vzduchu pomocí filtrů či čističek, dostatečné odvětrávání a podobně.

Která preventivní opatření proti alergické rýmě u dětí, směřující i ke snížení rizika astmatu, jsou nejúčinnější?

Ačkoliv se dětským pacientům nevěnuji, obecně platí jednoduchá pravidla. Za prvé včasné rozpoznání potíží, dále identifikace alergenu, jeho eliminace z prostředí, pokud je to možné, a včasná léčba. Pokud je dostupná alergenová imunoterapie na konkrétní alergen, má smysl právě na počátku onemocnění. A samozřejmě pak zdravý životní styl, pestrá strava a přiměřená pohybová aktivita.

Jaké jsou nejnovější léčebné postupy pro alergiky, kterým hrozí přechod na astma?

Výzkum molekulární podstaty alergií ukazuje, že mechanismů jejich vzniku je vícero. Ne všechny však vedou k tzv. atopickým onemocněním, mezi které řadíme právě astma, chronickou rhinosinusitidu a atopickou dermatitidu. Několik klinických studií prokázalo vliv časného vystavení potravinovým alergenům v prvním roce života na další průběh atopických onemocnění. Dále se zkoumá vliv celistvosti kožní bariéry, kterou lze podpořit emoliencii, složení střevního mikrobiomu a vliv odstranění inhalačních alergenů pomocí nejrůznějších filtrů. Z léčebných postupů je to pak důsledná léčba antihistaminiky, včasná alergenová imunoterapie apod.

Pokud se budeme bavit o konkrétních praktických záležitostech v souvislosti s astmatem, lze toto onemocnění dostat pod kontrolu?

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. K jeho kontrole tedy z podstaty věci používáme protizánětlivé léky, a to v minimální potřebné dávce. Základním antiastmatikem jsou inhalační kortikosteroidy. Máme na výběr spoustu účinných látek v různých inhalačních systémech. Alternativou jsou pak takzvané antileukotrieny, inhalační kromony již v ČR nejsou dostupné. V případě výraznější průduškové hyperreaktivity přidáváme k protizánětlivým lékům bronchodilatancia. Podle potřeby podáváme krátkodobě působící léky s rychlým nástupem, v některých případech pak v pravidelných intervalech dlouhodobě působící léky k prevenci zužování dýchacích cest. V dnešní době již dominují tzv. fixní dvojkombinace či trojkombinace různých účinných látek v jednom inhalačním systému.

U nemocných s těžkou formou astmatu se někdy nevyhneme podávání kortikosteroidů systémově, tedy v tabletách či infuzích. Pro léčbu těchto pacientů je vyhrazena takzvaná biologická léčba v podkožních injekcích, která přímo ovlivňuje zánětlivé mechanismy onemocnění.

Mohu jako laik pomoci člověku, který právě prodělává astmatický záchvat?

Pokud nám je člověk trpící astmatickým záchvatem schopen sdělit, že se s tímto onemocněním již léčí, pátráme po jeho úlevovém inhalátoru a pomůžeme mu s aplikací alespoň dvou dávek. To opakujeme po 10 až 20 minutách do úlevy. Většina astmatiků by úlevový „sprej“ měla nosit neustále u sebe. Alergici bývají také vybaveni pohotovostní tabletou s antihistaminiky či kortikosteroidem. Nemocnému se dále snažíme zajistit přístup čerstvého vzduchu, povzbuzujeme ho k hlubokému dýchání s dostatečně dlouhým výdechem, který je obvykle pro lidi s astmatickým záchvatem náročnější. V případě, že úlevová léčba nezabírá a vidíme, že nemocný dostatečně nedýchá s ztrácí s námi kontakt, či pozorujeme byť jen známky vyčerpání, neváháme volat rychlou záchranou službu.

Mohou astmatici sportovat? S jakými omezeními se musí vyrovnat?

Sport je pro astmatika nejen možný, ale dokonce žádoucí. Příkladem mohou být někteří slavní čeští sportovci, kteří přes diagnózu astmatu dokázali uspět na olympiádě, mistrovství světa či tenisovém Wimbledonu. Výběr vhodného sportu závisí na míře obtíží a závažnosti nemoci. S klidným svědomím pacientům doporučuji jógu či pilates, chůzi ideálně v kombinaci s trekovými holemi. Obecně doporučované plavání astmatikům v případě silně chlorovaných bazénů neprospívá, vhodnější je jistě plavání ve slané vodě. Pokud máme astma pod dobrou kontrolou, neměla by být nemoc překážkou v jakékoliv fyzické aktivitě.

Je pro astmatiky při tvorbě hlenu zásadní dodržování správného pitného režimu?

Dostatečný pitný režim (rozumějme pití nealkoholických nápojů) je důležitý pro snižování hustoty hlenu, ale i pro dobrý efekt některých mukoaktivních léků a expektorancií.

Mohou být někteří pacienti s bronchiálním astmatem senzitivní na aspirin? Jakým způsobem se to projevuje?

Špatná tolerance aspirinu, ale i léků z řady tzv. nesteroidních antiflogistik (zkráceně NSAID, kam patří například i ibuprofen) je u astmatiků poměrně častá. Kromě astmatu je spojována i s nosní polypózou. Nově se tomuto stavu říká aspirinem (nebo NSAID) exacerbované respirační onemocnění. Nejedná se o klasickou alergii, ale spíše o poruchu metabolismu kyseliny arachidonové. Tato porucha vede k dysbalanci zánětlivých působků včetně leukotrienů, jež pak mohou být u astmatiků příčinou potíží, jako je dušnost, svírání na hrudi, otoky, zarudnutí kůže a další. V tomto případě je nutné se těmto lékům vyhýbat, případně je nahrazovat například paracetamolem či jinými léky, které pacient toleruje.

Blíží se letní měsíce. Jak astmatici reagují na klimatizaci? Ovlivňuje nějak zásadně průběh jejich onemocnění? 

Spousta našich pacientů vyráží v teplých měsících za přímořským klimatem, od kterého si slibují zlepšenou průchodnost horních i dolních cest dýchacích. Často se však vracejí s nachlazením, které přičítají právě příliš silné klimatizaci. Astmatici špatně snášejí velké či náhlé výkyvy teplot, a proto je třeba přistupovat k používání klimatizace rozumně a opatrně.

MUDr. Ondřej Fibigr

Pneumolog pracující v ambulanci Národního centra pro těžké astma na Klinice pneumologie a ftizeologie ve FN Plzeň.