Astma patří mezi nejčastější chronická onemocnění dýchacích cest a jeho příznaky – dušnost, suchý kašel nebo tlak na hrudi – mohou zpočátku působit nenápadně. Jak včas rozpoznat příznaky astmatu, jak probíhá diagnostika a proč se vyšetření bát nemusíte, vysvětluje MUDr. Lucie Heribanová z Fakultní Thomayerovy nemocnice. Rozhovor přinášíme při příležitosti Světového dne astmatu, který letos připadá na úterý 6. května.
Paní doktorko, jaké jsou nejčastější příznaky, které mohou napovědět, že by dotyčný mohl mít astma?
Typickým projevem astmatu je občasný pocit dušnosti kolísající intenzity. Pocit krátkého dechu může být provázen tlakem na hrudi a pískáním nebo vrzáním při výdechu. Dalším typickým příznakem je záchvatovitý kašel, většinou suchý, tedy bez vykašlávání hlenu. Intenzita obtíží typicky kolísá jak v průběhu roku (zhoršení se může projevit např. v období výskytu pylů), tak i v průběhu jednoho dne (zpravidla s maximem příznaků ráno). Pro správné stanovení diagnózy je důležité si všímat okolností zhoršení stavu. U astmatiků může docházet k prudkému zhoršení stavu s rozvojem těžké klidové dušnosti při kontaktu s alergenem, ale i vlivem respirační infekce nebo jiných faktorů. Astma se častěji vyskytuje u alergiků, přítomnost alergie ale není nezbytnou podmínkou rozvoje tohoto onemocnění.
Kdy bychom měli s podezřením na astma vyhledat lékaře?
Pokud se uvedené obtíže vyskytují opakovaně, a to i při nízké intenzitě, je vhodné zdravotní stav konzultovat s lékařem. Při klidové dušnosti je vhodná okamžitá návštěva lékaře.
Jak probíhá samotná diagnostika astmatu a jaká základní vyšetření pacienta čekají?
Diagnostikou a léčbou astmatu se zabývá pneumolog nebo alergolog. Důležité je pečlivé zhodnocení všech pacientem udávaných obtíží, přidružených onemocnění a vývoje obtíží v čase. Při vyšetření může lékař poslechem zjistit prodloužený výdech a přítomnost pískotů a vrzotů při výdechu, často je však poslechový nález mimo akutní zhoršení zcela normální.
„Základem pro stanovení diagnózy je funkční vyšetření plic, především spirometrie. Pomocným vyšetřením je stanovení koncentrace oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu (FeNO), jehož hodnota bývá zvýšená.“ |
Upřesnit typ astmatu pomohou krevní odběry se stanovením počtu eozinofilů v krvi, hladiny tzv. IgE „alergických“ protilátek a zjištěním přítomnosti protilátek proti jednotlivým možným alergenům. U alergologa jsou prováděny kožní testy ke zjištění přecitlivělosti na nejčastější alergeny.
Jaké jsou nejčastější metody používané při vyšetření plicních funkcí? Můžete nám je přiblížit?
Při již zmiňovaném spirometrickém vyšetření se měří objemy nadechovaného a vydechovaného vzduchu a výdechové rychlosti. Ty bývají u pacientů s astmatem snížené. Jedná se o zcela neinvazivní vyšetření, při kterém je nutná dobrá spolupráce pacienta s lékařem. V rámci bronchodilatačním testu se provádí opět spirometrické vyšetření po inhalačním podání léku, který snižuje napětí hladkých svalů v dýchacích cestách. Někdy je nutné provedení bronchokonstrikčního testu, kdy se naopak podávají inhalačně látky, které mohou napětí hladkých svalů v dýchacích cestách přechodně zvýšit. Důležité je před funkčním vyšetřením plic nekouřit z důvodu možného zkreslení výsledku.
Jaká další vyšetření mohou pacienta čekat v případě, že jsou předchozí metody neprůkazné?
Lékař může doporučit samozřejmě i další vyšetření, pokud má podezření na jiné onemocnění komplikující astma nebo pokud není stanovení diagnózy astmatu jednoznačné. Výčet možných vyšetření by byl dlouhý, nejčastěji je však nutné podrobnější vyšetření plicních funkcí včetně tzv. bodypletysmografie, neinvazivního vyšetření plicních objemů a odporů, tentokrát ale v uzavřené kabině. Dále může být doporučena některá zobrazovací metoda jako rentgen hrudníku nebo CT. V některých případech je nutné vyšetření u jiných specialistů, např. na ORL, kardiologa nebo gastroenterologa. Bronchoskopie, tedy endoskopické vyšetření průdušek je nutné jen zcela výjimečně.
Jak se postupuje v případě vyšetření akutního astmatického záchvatu?
Tady hraje velkou roli poslechový nález. Nutné je zhodnocení celkové stavu pacienta včetně vyšetření množství kyslíku v krvi. Současně se snažíme identifikovat, co záchvat vyvolalo. Vhodné je doplnit vyšetření krevními odběry.
Liší se diagnostika astmatu u dětí oproti dospělým?
Diagnostika astmatu je u malých dětí, řekněme do školního věku, problematičtější. U dětí se pískoty při výdechu objevují i z jiných příčin než jen z důvodu astmatu, což souvisí především s celkově užšími dýchacími cestami. Provedení funkčního vyšetření plic u velmi malých dětí je také problematičtější z důvodu horší spolupráce. Se stanovením definitivní diagnózy astmatu je tak někdy nutné počkat. Na druhou stranu, u dětí se setkáváme téměř výhradně s astmatem alergickým, nealergické astma je u nich výjimečné.
A co naopak senioři? Existují u nich nějaká specifika v diagnostice astmatu?
Astma bronchiale může vzniknout v každém věku, u seniorů bývá ale poddiagnostikované. Obtíže bývají přičítány jiným přítomným onemocněním. Problémem může být opět i horší spolupráce při funkčním vyšetření plic. Není ani výjimka, že občasnou dušnost senior přičítá tzv. věku.
Je nějaká spojitost mezi astmatem a atopickou dermatitidou a kdy zpozornět?
„Atopická dermatitida a nejčastější typ astma brochiale spojuje stejná imunitní odpověď organismu, tedy imunitní odpověď 2.typu, typická i pro ostatní onemocnění spojená s alergiemi.“ |
Pacienta, který přichází pro podezření na astma bronchiale, se tak vždy ptáme na výskyt atopické dermatitidy i na přítomnost nebo příznaky nosní polypózy a chronické rýmy. Takže zpozornět bychom měli vždy, když se objeví obtíže s dechem u pacienta léčeného pro atopickou dermatitidu. Pak je vyšší pravděpodobnost, že se bude jednat o astma.
Jakou roli hraje alergie při diagnostice astmatu? Jsou alergologická vyšetření standardní součástí diagnostiky astmatu?
Ano, alergoimunologické vyšetření je součástí vyšetřovacího procesu. Nepřítomnost alergie sice astma nevylučuje, ale naopak její přítomnost diagnózu podporuje, protože alergické astma bronchiale je nejčastějším typem astmatu. Alergoimunologické vyšetření zahrnuje i vyšetření funkčnosti imunity, takže může odhalit i jiné problémy než „jen“ alergii. Důležitou součástí vyšetření je i stanovení počtu jednotlivých typů bílých krvinek v krvi, zejména eozinofilů. Výsledek alergoimunologického vyšetření pomůže s vedením léčby, odhadem dalšího vývoje onemocnění a s nastavením smysluplných opatření v domácím nebo pracovním prostředí pacienta. Toto vyšetření provádíme nejen v době, kdy astma diagnostikujeme, ale i při zhoršení onemocnění.
Setkáváte se s tím, že je astma zaměňováno za jinou nemoc, příp. za jakou nejčastěji?
To se samozřejmě stává. Problém bývá odlišit astma bronchiale a chronickou obstrukční plicní nemoc, což se týká kuřáků. Dušnost může být i důsledkem onemocnění srdce, chronický záchvatovitý kašel bývá často způsobený gastroezofageálním refluxem, pískoty mohou souviset s dysfunkcí hlasivek a tak dále.
Co bývá nejčastější příčinou pozdní diagnózy astmatu a jaké následky to může pro pacienta mít?
To je individuální. U některých pacientů hraje roli obava z vyšetření, bagatelizace obtíží, časté je přičítání dušnosti jinému onemocnění, jako například obezitě nebo úzkostné poruše. Příčinou astmatu je chronický neinfekční zánět dýchacích cest, který bez adekvátní léčby může postupně nevratně poškodit dýchací cesty. Dále je neléčený pacient více ohrožený těžkým náhlým zhoršením stavu, tzv. exacerbací, která může vést až k ohrožení života. Ale i lehčí projevy neléčeného astmatu mají řadu důsledků v každodenním životě, jako například omezení fyzické aktivity včetně sportu spojené se zhoršením kondice.
Co byste poradila těm, kteří mají podezření na astma, ale odkládají návštěvu lékaře, protože se bojí vyšetření?
Není důvod se bát. Jak jsem již zmiňovala, pro stanovení diagnózy často stačí spirometrické vyšetření plic, a to není nijak bolestivé ani nepříjemné. Odběr vzorku krve se dá jistě také zvládnout.
Jak může včasná a správná diagnóza ovlivnit kvalitu života člověka s astmatem?
Astma bronchiale je chronické, ale v naprosté většině případů dobře léčitelné onemocnění. Cílem léčby je dosáhnout stavu plné kontroly nad onemocnění, kdy pacient nemá téměř žádné příznaky, může se věnovat svým koníčkům včetně sportu bez omezení dušností a nedochází u něj k ohrožujícím závažným zhoršením stavu (exacerbacím). Pro pacienty s těžkými formami tohoto onemocnění máme k dispozici i biologickou léčbu. Ta často příznivě ovlivní i přidružená onemocnění, třeba již zmiňovanou atopickou dermatitidu nebo nosní polypózu.
Rýsují se nějaké nové způsoby diagnostiky astmatu?
V posledních letech se klade větší důraz na tzv. fenotypizaci astmatu, tedy přesnější určení typu chronického zánětu v dýchacích cestách za pomoci určitých biomarkerů. Ty jsou stanovovány především v rámci již zmiňovaného alergoimunologického vyšetření. V případě těžkého astmatu je nezbytné jejich stanovení pro správné vedení léčby.
Mějte své onemocnění pod kontrolou!
V případě potřeby se nebojte vyhledat odbornou pomoc! Využijte kontakty na specializovaná pracoviště pro léčbu astmatu z našich stránek. Díky včasné konzultaci s odborníky můžete dostat onemocnění pod kontrolu.

MUDr. Lucie Heribanová je vedoucím oddělení a jedním ze zástupců primáře Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice, kde se věnuje především práci na ambulanci specializované na péči o pacienty s těžkým astmatem. Zároveň vyučuje na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy ve funkci odborného asistenta. Pravidelně přednáší a publikuje na téma těžké astma, onemocnění spojená s hypereozinofilií a biologická léčba. |