(Jak na) psychické problémy pacientů s atopickou dermatitidou

Ekzém
17. 9. 2024

Jak atopická dermatitida ovlivňuje každodenní život pacientů, jejich vztahy, práci a studium?

Pacienti s atopickou dermatitidou musí o svoji kůži pravidelně pečovat, promazávat ji, aplikovat lokální protizánětlivou léčbu, užívat celkovou léčbu. Často nemohou nosit běžné oblečení. Projevy onemocnění se zhoršují po zapocení, sportu nebo při stresu. Kůže atopiků je také často postižena bradavicemi, molusky a dalšími virovými i bakteriálními infekcemi. Pacient s atopickým ekzémem se tak obvykle podřizuje svému onemocnění – řadu aktivit vůbec nemůže vykonávat. To vede k frustraci a psychosociální stigmatizaci.

Jak často atopiky trápí vážné psychické problémy a jak souvisejí právě s jejich onemocněním?

Psychické problémy se u atopiků vyskytují často, případně se mohou zhoršovat v průběhu samotného onemocnění, a to zejména pokud není dobře a dostatečně kontrolované léčbou. Ta v řadě případů nemusí být pro pacienty dostupná nebo ji z různých důvodů nedodržují. Nemocné trápí trvalé intenzivní svědění (zejména v noci) a s tím související zhoršená kvalita spánku, sociální izolace a snížená kvalita života, což vede k frustraci. Proto je atopická dermatitida často spojena s depresemi, úzkostmi a vyšším rizikem sebevražedných myšlenek.

Atopická dermatitida je zánětlivé kožní onemocnění, které se projevuje červenými skvrnami, pupínky, mokváním a olupováním. Je doprovázené suchostí celého povrchu kůže a intenzivním svěděním, které pacienty trápí zejména v noci. Nevyspání a nevzhlednost kůže pak mohou být spouštěči psychických problémů atopiků, tím spíš, že průběh nemoci je zcela individuální a těžko předvídatelný a typický je pro něj chronický nebo recidivující průběh.

Jaké jsou nejčastější psychické nemoci, které se pojí s životem s atopickou dermatitidou?

Psychický stav nemocných bývá většinou ovlivněný závažností onemocnění. U dětí se vyskytují ve větší míře poruchy pozornosti, hyperaktivita a poruchy autistického spektra, u dospělých to bývají spíše depresivní porucha, úzkostné stavy a zvýšená suicidální aktivita. Vyskytují se nejspíše v důsledku dlouhodobé spánkové deprivace, kdy kvalita spánku je přímo úměrná závažnosti kožního onemocnění. Nedostatečná kvalita spánku má následně negativní dopad na denní aktivity a fungování během dne. U atopiků bývá také vyšší počet dnů strávených v pracovní neschopnosti a vyšší počet návštěv u lékařů.

Víme vůbec, kolik procent atopiků psychická onemocnění trápí?

Ve studiích za použití metaanalýz bylo zjištěno, že každý pátý pacient s atopickou dermatitidou (tedy cca 20 %) trpí depresemi, zatímco v populaci bez atopické dermatitidy se deprese vyskytuje ve 14 %. Depresemi trpí častěji pacienti se středně těžkou až těžkou atopickou dermatitidou. Účinná systémová léčba zlepšuje projevy onemocnění a s tím související příznaky deprese, což ukazuje na přímou souvislost s ekzémem. Podobné výsledky nacházíme také u úzkostí. V publikaci Sandhu a kol. z roku 2018 bylo hodnoceno více než 300 tisíc nemocných a riziko sebevražedných myšlenek u atopiků bylo o 44 % vyšší. O 36 % byl vyšší výskyt suicidálních pokusů ve srovnání s populací bez atopické dermatitidy.

Je mezi atopiky nějaká riziková skupina, která psychickými problémy trpí nejvíce?

Rizikovými skupinami jsou zejména mladé dívky a někteří dospělí. U mladých dívek s atopickou dermatitidou byla potvrzena vyšší míra nespokojenosti a nižší sebevědomí než u mladých chlapců. Děti trpící atopickým onemocněním také dosahují horších studijních výsledků. Podobně dospělí atopici mají méně pracovních příležitostí ve srovnání se zdravými dospělými, což vede k rozvoji duševních poruch.

Jak jako atopik poznám, že se mě tyto závažné psychické problémy týkají?

Včasné rozpoznání psychických problémů je nezbytným předpokladem pro případný léčebný zásah. Odlišení příznaků duševní poruchy od těch přímo souvisejících s projevy kožního onemocnění bývá složité a pro pacienty obtížné. Typické jsou stížnosti pacientů na únavu, zhoršené soustředění, špatný spánek a nevyspalost, bolesti kůže, podrážděnost nebo nervozitu. V řadě případů si změny psychického stavu všimne okolí pacienta nebo ošetřující lékař.

Atopická dermatitida postihuje více než 20 % dětí a do dospělosti přetrvává asi u 2 až 8 % osob. Většinou se projeví v prvních pěti letech života (cca v 85 % případů), avšak stát se to může v kterémkoliv věku. Ke spontánním remisím dochází u mírných projevů přibližně v 60 % případů, u třetiny ale obtíže přetrvávají v různé intenzitě do dospělosti. Z nejnovějších poznatků vyplývá, že onemocnění má řadu příčin – jde o kombinaci genetických, vnitřních a zevních faktorů.

Lze rozvinutí problémů, jako jsou deprese a úzkosti, nějak předem zabránit?

Onemocnění atopickou dermatitidou vede ke stigmatizaci pacientů se všemi negativními psychosociálními a zdravotními důsledky. Narušuje sociální fungování doma, ve škole i na pracovišti. To může vést ke zneužívání psychoaktivních látek, kouření, nadužívání alkoholu či jiných látek. Klinickými studiemi bylo prokázáno, že účinná léčba atopické dermatitidy vede ke zlepšení psychických potíží, poruch nálad a zmírnění úzkostí u nemocných trpících atopickou dermatitidou.

Jakým způsobem se psychické obtíže atopiků léčí?

Základem řešení duševních potíží atopiků je účinná léčba základního onemocnění, která vede ke zlepšení doprovodných symptomů a současně zvýšení kvality života nemocných. Ústup svědění, úprava spánkové deprivace díky moderní účinné léčbě vede k výrazné úlevě. Zvyšuje adherenci pacienta k léčbě atopické dermatitidy. Pokud ani pak nedojde ke zlepšení psychických potíží, je na místě farmakologická léčba dle stanovené diagnózy (deprese nebo úzkost). Ta zpočátku může být vedena ošetřujícím lékařem, při závažnějším průběhu je ale vhodná péče pod dohledem psychiatra.

Jak může změna životního stylu nebo psychosociální podpora pomoci ve zvládání projevů atopické dermatitidy, potažmo přidružených psychických problémů?

Může a velmi, zejména při nespavosti. Pacienti většinou udávají a jsou přesvědčeni, že kdyby se zbavili nespavosti, ustoupí i jejich psychické potíže. Kvalitu spánku mohou zhoršovat podněty ze zevního prostředí, jako např. nevhodný oděv, vyšší teplota v ložnici, nedostatečně zatemnělá místnost, modré světlo z obrazovek počítačů a mobilních zařízení, případně zvukové podněty. Kompletní odstranění, resp. snížení těchto negativních vlivů může zlepšit kvalitu spánku a současně se může pozitivně odrazit ve zvládání projevů atopické dermatitidy a doprovodných psychických problémů.

Jak může okolí pacientům pomoci ve zvládání symptomů atopické dermatitidy a jejích psychických dopadů?

V některých případech samotní pacienti změny svého psychického stavu nevnímají a upozorní na ně až osoby z jejich okolí. Nemocný si nemusí depresivní náladu plně uvědomovat nebo ji spojuje s nedostatkem spánku. Osoby ve společné domácnosti si mohou dříve povšimnout změn v chování pacienta (např. podrážděnosti, hostility, zamlklosti, ztráty zájmů či poklesu nálady, které neodpovídají situaci apod.). Měli by na ně co nejdříve upozornit ošetřujícího, případně obvodního lékaře, aby byla případná duševní porucha zachycena v počátku.

Jak se z pohledu atopika vyrovnat s tím, že na vás neustále míří oči ostatních, lze to vůbec?

Velmi obtížně. Většina atopiků má starosti se samotnými projevy, řeší trvalou únavu, nekvalitní spánek a úporné svědění. Pacienti vypadají neustále unaveně a vyčerpaně. Současně mají na různých částech těla včetně obličeje, krku a rukou viditelné stopy svého onemocnění, které přitahují pozornost. Vyrovnat se se samotnými kožními projevy, s opakovanými pohledy okolí a s podezřením z nakažlivosti bývá velmi složité. Jsou to situace, které mohou psychické potíže pacientů prohlubovat. Zvládat je, zejména v dětském věku, bývá obtížné. Vede to k frustraci, pocitům méněcennosti a sociální izolaci.

Jakou roli v tom celém hraje stres?

Stres hraje zásadní roli nejen v patogenezi atopické dermatitidy, ale ovlivňuje negativně celý průběh onemocnění. Chronická zvýšená reaktivita organismu a potažmo kůže v důsledku dysregulace řady faktorů, zejména těch imunologických, bývá spouštěčem nemoci. Dlouhodobý stres se podílí i na chronicitě onemocnění. Má negativní dopad na chování, nepříznivě ovlivňuje stravovací návyky, vede k nedostatku fyzické aktivity, kouření apod. Vytváří se tak bludný kruh, který vede k chronicitě onemocnění. Naopak úspěšná léčba vede ke zlepšení většiny symptomů, včetně snížení stresové zátěže.

MUDr. Alena Machovcová, Ph.D., MBA je primářkou Dermatovenerologického oddělení Fakultní nemocnice v Motole. Působí zároveň na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy ve funkci odborného asistenta na Klinice pracovního lékařství. Pravidelně publikuje v českých i zahraničních odborných časopisech a knižních titulech, přednáší na mezinárodních kongresech a je také investigátorkou v klinických studiích i členkou několika odborných lékařských spolků.

Rubriky


EkzémAstmaAlergická rýma
Jiné

Nejnovější články


Ekzém
(Jak na) psychické problémy pacientů s atopickou dermatitidou

14. září si každoročně připomínáme Světový den atopické dermatitidy, onemocnění, které se týká stovek milionů lidí na celém světě. Při této příležitosti vám přinášíme důležitý a rozsáhlý rozhovor o psychických problémech, které atopiky bohužel často doprovází. Na to, jak se s atopickou dermatitidou a s ní spojenými psychickými obtížemi vyrovnat a jak je léčit, jsme se […]

> číst více
Astma
U chrápání je potřeba zaměřit se na příčiny

Chrápání není jen nepříjemný zvuk, který ruší ostatní spáče. Může znamenat i začátek poruch spánku a nějaký větší zdravotní problém. Může jít o příznak astmatu, nosní polypózy aj. Nehledě na to, že vytváří obtíže také v sociální oblasti, včetně partnerských vztahů. Co je vlastně příčinou tohoto nepříjemného jevu? A dá se proti chrápání bojovat? Chceme-li vědět, […]

> číst více
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram