Atopická dermatitida je bohužel v mnoha případech spojena také s problémy kolem a uvnitř očí. Jak se ekzém v této oblasti projevuje, kdy je třeba konzultovat potíže s lékařem, co řeší atopici s očima a jejich okolím nejčastěji a jak obvykle probíhá samotná léčba – na to jsme se zeptali oftalmoložky MUDr. Jindřišky Betkové z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Jak často do vaší ordinace míří pacienti, u kterých atopická dermatitida zasáhla právě oči a oční okolí?
Do mé běžné praxe přijdou denně tak 2–3 atopici z celkem asi 22 pacientů. Do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde máme specializovanou rohovkovou ambulanci, zamíří zhruba 10 lidí za den z celkem 60 pacientů s obtížemi přímo souvisejícími s atopií. Je to můj hrubý odhad, ale oční problémy spjaté s atopickou dermatitidou má asi 10 % všech našich pacientů, pokud bychom ale brali atopii v širších souvislostech, tedy i její nepřímý vliv na jiné oční obtíže, bylo by toto číslo vyšší. Ve světové literatuře je uváděno, že 20–43 % pacientů s atopickou dermatitidou má oční potíže.
Které příznaky týkající se oblasti očí by měl pacient vyhodnotit jako komplikované a navštívit odborníka?
Pokud má někdo atopii, měl by chodit na pravidelné oční prohlídky minimálně jednou ročně, i když nemá žádné viditelné projevy. Tyto prohlídky jsou pacientům jednou ročně hrazeny zdravotní pojišťovnou. Prevence je lepší než přijít pozdě. Samozřejmě je nutné navštívit oftalmologa vždy, když oči červenají (mohou červenat i periodicky), když mám pocit řezání, pálení nebo jakéhokoliv diskomfortu.
Jak atopická dermatitida ovlivňuje oční tkáně, víčka, ale i samotné funkce lidského oka?
Atopická dermatitida v očích může být patrná na první pohled. Víčka jsou sušší, šupinatá, začervenalá, tvoří se na nich tzv. ragády neboli prasklinky kůže. Ty mohou být zakrvácené a různě se pak přehojují, což s sebou nese riziko jizvení. Oční víčka jsou místem, kde jemná kůže přechází na sliznici, a právě v těchto oblastech často u atopiků pozorujeme zánět víčkových okrajů. Na kůži se tvoří šupinky, které se hromadí i mezi řasami. Tam se pak rády množí bakterie, které mohou způsobovat záněty. Tomu říkáme tzv. přední blefaritida.
Jaký je vůbec nejčastější problém pacientů s atopickou dermatitidou v očích?
Atopici často trpí na suché, zarudlé a přecitlivělé oči. Je to dáno vysušenou kůží v oblasti, které říkáme margo – tedy tam, kde okraj víčka přechází v řasy. Zde jsou uložené mazové, tzv. meibomské žlázky, které u atopiků bývají menší, atrofované a nefungují úplně správně. U zdravého člověka při každém mrknutí oka produkují tukovou složku slzného filmu. Atopici však mají tuto funkci často narušenou, z čehož pramení problémy právě se suchým okem.
Doporučuji proto pravidelnou lubrikaci očí, hygienu očních víček a občas, v případě zánětu a po konzultaci s oftalmologem, aplikovat antibiotické masti do oka. Další a nedílnou součástí atopické keratokonjunktivitdy je jistá forma přecitlivělosti oka, alergie, která spolu se suchým okem vede ke chronicky probíhajícímu zánětu v očích. V některých případech je třeba, opět po konzultaci s očním lékařem, aplikovat kapky ke zmírnění alergických projevů (stabilizátory žírných buněk, antihistaminika...), lokální kortikosteroidy nebo lokální imunosupresivum – cyklosporinové oční kapky.
Oči atopiků jsou obecně velmi senzitivní. Jak ale atopický ekzém působí uvnitř oka?
Kromě zmiňovaných problémů s nějakou formou suchého oka mohou atopici trpět i na tzv. atopické konjunktivitidy a keratokonjunktivitidy. To znamená, že se u nich projeví přecitlivělá reakce spojivkové tkáně na nějaký podnět, jehož přesnou povahu ale u atopie stále neznáme.
Při otočení víčka u pacientů pozorujeme zmnoženou lymfatickou tkáň spojivky – tzv. papilární reakci, patrnou hlavně při otočení horního víčka. Může docházet až k mechanickému odírání oka při každém mrknutí, což způsobuje zarudnutí a přecitlivělost. Oči s atopickou keratonjunktivitidou mnohdy svědí a je třeba pacienty varovat před mnutím očí. To bývá dáváno do souvislosti s ektatickým onemocněním rohovky – keratokonem, který se zprvu projevuje nepravidelným astigmatismem.
Vezmeme-li v potaz atopickou dermatitidu a oční infekci, jaký mají tyto dvě diagnózy mezi sebou vztah?
Lidé s atopií jsou všeobecně daleko náchylnější ke vzniku infekcí. Podobně jako na kůži, kde je porušená kožní bariéra, je v oku porušena homeostáza – rovnováha slzného filmu. Faktorů k této disbalanci je mnoho. Obecně lze říci, že jakmile je tato rovnováha narušena, infekce se projeví mnohem častěji a snadněji. |
U atopiků s těžkou atopickou keratokonjunktivitidou situaci často komplikují hlavně herpetické infekce, které se rády vracejí a vedou tím k porušené inervaci oka, zhoršení zraku, nehojícím se defektům rohovky, následné vaskularizaci oka a celkové ztrátě vidění. Těchto případů ale naštěstí není mnoho.
Naopak nekomplikované bakteriální záněty spojivek bývají velmi časté.
Probíhá v případě léčby i tzv. mezioborová spolupráce dermatolog – oftalmolog?
Ano, určitě. Ve VFN máme skvělé dermatology a naše spolupráce opravdu funguje. V soukromé praxi tato spolupráce už bohužel tak dobrá nebývá. Pacientům s těžkou atopií proto doporučuji vyhledat opravdu dobrého dermatologa – někoho, kdo je orientovaný, má například zkušenosti i s biologickou terapií a kdo mezioborově spolupracuje. Mezioborová spolupráce dermatolog, oftalmolog, imunolog/alergolog je totiž nesmírně důležitá.
Je možné tradiční léčebné postupy aplikovat dlouhodobě?
Předpokládám, že tím myslíte dlouhodobou aplikaci kortikosteroidů. V těchto případech vždy volíme menší zlo.
Abych to vysvětlila, užívání kortikosteroidů s sebou přináší nemálo nežádoucích účinků a naši pacienti mnohdy tyto látky ve formě mastí aplikují již od útlého věku. Na druhou stranu jsou velmi užitečnými pomocníky v léčbě. Pokud vidím, že je oko chronicky drážděno, cévy začínají přerůstat ze spojivky na rohovku a hrozí zhoršení zraku nebo vznik nehojících se defektů, pak jsou kortikosteroidy účinnými pomocníky. U některých pacientů s těžkou atopickou keratokonjunktivitidou je třeba i dlouhodobá léčba slabšími kortikosteroidy.
Velkým přínosem jsou cyklosporinové oční kapky, které nemají tolik nežádoucích účinků a ve vybraných případech mohou nahradit nebo snížit potřebu kortikosteroidů. Cílem terapie je udržet oko v klidu za pomocí dostupné léčby a zabránit velkým výkyvům ve stavu pacienta. To je opravdu důležité.
Platí pro atopickou dermatitidu v oblasti očí to samé, co pro tělo? Může reagovat na stres a podobné faktory, a tím pádem se třeba někdy i sama „zklidnit“?
Určitě. Stres, nevyspání, některé potraviny, změna režimu, pocení – to vše stav atopie v očích ovlivňuje. U těžkých atopiků také bývá ta potíž, že stres způsobí reaktivaci herpetického viru. To v mnohých případech vyústí až v herpetickou keratitidu, což je velmi nepříjemná záležitost.
Atopie na kůži i v očích tedy často souvisí se stresem, ať už fyzickým či psychickým. |
Dochází v souvislosti s ekzémem na očních víčkách k jejich trvalému poškození?
Bohužel ano. Víčka bývají suchá, praskají, vyskytuje se začervenání. Mohou se i trochu jizvit a lehce deformovat. U těžkých forem atopie se oční víčka mohou dokonce převracet dovnitř, čímž se zároveň převracejí dovnitř i řasy a odírají pak oko. Tento stav se nazývá trichiáza. Naopak u některých pacientů řasy chybí úplně.
Víčka se mohou také „vytahat“ a trochu se odchlipovat od oka, to se nazývá ektropium, i když tento stav nebývá moc častý. Častěji se setkáváme s vrůstáním řas do oka v rámci jizvení u atopické keratitidy.
Je pak řešením například i chirurgický zákrok?
Atopici často trpí tzv. blefarochalázou, při které mají vytahanou kůži víček. V takových případech je možné provést chirurgický zákrok – blefaroplastiku. Vždy je ale záhodno tento zákrok provádět v klidové fázi ekzému, aby se pacient dobře hojil.
Jizvení nebo trichiázu lze také samozřejmě chirurgicky opravit, pokožku jaksi vypnout.
Co se týká rohovky, kde se v těžkých případech objevují nehojící se defekty rohovky nebo drobné perforace, přistupujeme k našítí amniové membrány – tedy takové blanky zlepšující hojení. Ale to už se spíše bavíme o řešení velmi závažných komplikací atopie v očích.
Obecně se snažíme chirurgickým zákrokům předcházet a do očí zasahovat co nejméně, pokud to není nezbytně nutné.
Mějte svůj ekzém pod kontrolou!
Využijte interaktivní dotazník, který měří dopad atopické dermatitidy na váš život. Výsledky šesti krátkých otázek můžete probrat se svým lékařem.
V případě potřeby se nebojte obrátit na odbornou pomoc! Kontakty na specializovaná centra najdete zde na našich stránkách.

MUDr. Jindřiška Betková (nar.1979) po studiu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy nastoupila na Oční kliniku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V roce 2012 atestovala z oboru očního lékařství. Pedagogickou činnost vykonává na 1. lékařské fakultě UK v Praze. Absolvovala zahraniční studijní pobyt ve Wuerzburgu, Rostocku a Salzburgu. Je členkou České oftalmologické společnosti ČLS JEP a České glaukomové společnosti. V klinické praxi se zaměřuje zejména na problematiku glaukomu, rohovkových a neurooftalmologických onemocnění. Je autorkou a spoluautorkou několika prací v odborných časopisech. Paní doktorka Betková se zabývá hlavně onemocněním a léčbou předního segmentu – léčba suchého oka, onemocnění rohovky a spojivky a diagnostikou a léčbou glaukomových onemocnění. |